Professor Farrell (Colin Farrell FF - CZ)

kapitola 4.

Cigareta.. Tou to asi začalo. Vím, že ještě předbíhám, ale chtěla bych upozornit na jednu poznámku, o které se zmíním. Poznámku mé kamarádky Kelly. Nebudu na ní upozorňovat během vyprávění, ale myslím si, že Vám jistě dojde, o čem právě mluvím..

Takže asi bych jen dodala, že i když píšu, že cigaretou to asi začalo, neznamená to, že to byl lehký začátek a taky Vám nechci tvrdit, že můj příběh končí happy endem, stejně jako netvrdím, že tak nekončí..

***

- "Jako vážně?" vyvalila na mě oči moje kamarádka, když jsem jí, po jejím vyprávění pátečních zážitků, vylíčila ty svoje "Nakonec asi nebudu taková mrcha, že jsem tě tam nechala.." spiklenecky na mě mrkla a já už nestihla protestovat, protože právě začala hodina..

A hádejte jaká? Ano. Správně. Zase jsme u literatury a u profesora Farrella.

Ve chvíli, kdy vešel do dveří a s úsměvem pozdravil třídu, nemohla jsem se zbavit toho divného pocitu. Pocitu, který se mi vracel už od pátečního večera, kdy jsem na něj narazila před tím barem..

Byla jsem z něj nervozní a to jen přišel na hodinu. Zatímco psal  na tabuli cosi, co jsem nevnímala, sledovala jsem ho. .. 

A teď to vážně nemyslím úchylně..

Sledovala jsem každý jeden pohyb a poslouchala jsem jeho hlas, ač mi význam těch slov naprosto unikal. Když se otočil zpět a zadkem se opřel o stůl, stále vykládajíc látku, svýma podmanivýma očima přejížděl po třídě, až se zastavil pohledem na mě.

A bylo to tu znovu. Znovu mě uvěznil v temnotě svých nekonečných nádherných očí a já nebyla schopná dostat se z toho vězení pryč. Nepřestával vykládat látku, ale ani nepřestával zírat do mých očí.. A já? Já byla naprosto bezmocná, jen jsem seděla a zatímco jsem se snažila soustředit na výklad (což se mi nepovedlo) jsem se zároveň snažila přerušit ten oční kontakt.

Bylo to marné. Nedovolil mi to. A já se jen modlila, aby už ta hodina skončila. A věřte mi, že byla snad nekonečná, alespoň pro mě.

A pak, když se konečně rozezněl ten pitomej zvonek, se na mě letmo a nenápadně usmál a s pozdravem, určeným všem studentů, odešel ze třídy a já seděla jako přikovaná, naprosto neschopná pohybu..
- "No co to bylo?" ozvala se vedle mě fascinovaně Kelly
- "O čem přesně mluvíš?" s pozvednutým obočím jsem na ni pohlédla
- "Víš.." začala s úsměvem a naklonila se ke mě, aby nás nikdo neslyšel "..stejně jako většina holek našeho nového profesora s oblibou pozoruju, když mluví a dnes jsem si všimla zvláštního úkazu.." stále si udržovala úsměv
- "Vážně? A jakého přesně?" pozvedla jsem znovu obočí a čekala, co z ní vypadne..
- "No.. poslední půl hodiny se nepodíval jinam, než na tebe.." spiklenecky mrkla "..líbíš se mu." zašvitořila a já jen protočila oči "A tys na něj taky pěkně zírala.." prohodila další poznámku
- "On na mě nezíral a já na něj taky ne.. A pokud sis nevšimla, kouká na všechny studenty.." 
- "Jo, ale ne dýl, než pět vteřin.." nevinně zamrkala..
- "Ujasním ti to.." začala jsem "..Nikdo na nikoho nezíral a nikdo se nikomu nelíbí, jsem jeho studentka.." Kelly se samozřejmě nadechovala k protestující poznámce, já ji ale naštěstí včas přerušila "..A co se toho pátku týče, nic to neznamenalo, jen jsme si dali cigaretu a domů mě doprovodil, protože jsem byla na mol a ty ses na mě vykašlala kvůli jeho sexy kamarádovi.."

Chvíli nic neříkala a jen se připravovala na další hodinu a já byla ráda, že mlčí, ale nebyla by to Kelly, kdyby ještě něco nepronesla
- "Cigaretou to začíná.." řekla to dost potichu, jako by si to chtěla říct pro sebe, ale zase dost nahlas, abych to slyšela..
- "Už si ty poznámky nech, nic nezačíná, je to profesor, toť vše.." odsekla jsem a dál jsem to raději nerozebírala, protože bych jí asi musela zabít..

***

Věřím, že Vám jistě došlo, o jakou poznámku se jednalo.. A já jsem nebrala v úvahu vůbec nic z toho, co Kelly řekla...a to jen z toho důvodu, že tehdy jsem nevěděla, ale Kelly ano..už tehdy moc dobře věděla..

No nebudu si Vám tu vylévat srdce, protože je to zbytečné a Vás by to akorát nudilo...

Takže asi budu pokračovat do jiné části příběhu, což pro Vás snad bude zajímavější, než výlevy mých citů, které se beztak objeví v mém vyprávění..

***

Je tu další kapitola a já bych chtěla poděkovat za příznivé reakce, i když jich není moc <3 Přesto děkuji..

Vím, že je tahle kapitola slabší a slibuji, že příště to bude lepší :)

Omlouvám se za případné chyby <3