Professor Farrell (Colin Farrell FF - CZ)

kapitola 9.

Tím, co jsem tehdy udělala v tom kabinetu, jsem ho zřejmě pěkně vyprovokovala... Sama jsem si to pořádně neuvědomovala... A vlastně jsem ho ani tak vyprovokovat nechtěla, jen jsem mu chtěla ukázat, že nejsem žádná malá školačka, která se před ním složí (ač jsem k tomu často měla dosti blízko), bohužel jsem si tím značně ztížila své bytí na tomhle světě... A věřte, že to jsem skutečně nechtěla, spíš jsem doufala, že s těmi hrami přestane..

Bohužel to s tím irským zmetkem bylo ještě víc k nevydržení..

***

Když jsem odešla z toho kabinetu a byla jsem dostatečně daleko, aby mě nemohl vidět, dost hlasitě jsem vydechla...srdce mi bušilo, jako o život, chvěly se mi ruce a dýchala jsem tak rychle, že kdybych řekla, že jsem právě doběhla maraton, lidi by mi uvěřili..

Vypotácela jsem se před školu a našla jsem Kelly, usadila jsem se vedle ní a okamžitě jsem si zapálila cigaretu, abych se aspoň trochu uklidnila..
- "Tak co se stalo? Dělej, mluv.." strkala mi do ramene a já po ní střelila dost nervozním pohledem "Bože!" vykřikla rozjařeně "Ty jsi s ním spala?" vykulila oči a já se málem zadusila právě vdechnutým cigaretovým kouřem..
- "Cože?! Proboha..ne!" okřikla jsem jí a naposledy jsem si odkašlala
- "Tak co se tam teda stalo? Jsi celá rozklepaná.." nedočkavě na mě hleděla.. A já v klidu dokouřila cigaretu a teprve potom jsem začala vyprávět, což mě opět rozhodilo...

***

Když konečně skončila poslední hodina a já vyšla před školu, oddechla jsem si, protože jsem Colina nepotkala ani na chodbě.. Bohužel..předčasně..

Jen co jsem zabočila za roh ke svému autu, všimla jsem si ho... Stál opřený o zeď, právě si zapalujíc cigaretu, ve tváři ten klidný a zároveň zamyšlený výraz.. Koukal kamsi před sebe, zatímco já upírala oči na něj..

Došla jsem až k němu a upoutala jsem tak jeho pozornost.. Hned v tu chvíli, kdy na mě upřel ty tmavohnědé oči, se mu na tváři usadil ten provokativní výraz..
- "Chceš mě zase provokovat?" pozvedla jsme obočí, zabodávajíc do něj své oči..
- "Cože?" zasmál se "..jen jsem si přišel dát cigaretu.." pozvedl ruku s cigaretou..
- "To určitě.." pronesla jsem si spíš pro sebe a vzala mu cigaretu z ruky, načež jsem si potáhla, stále udržujíc oční kontakt, ačkoli mi to dělalo neuvěřitelný problém..

Ten jeho provokativní úsměv si stále uchovával na tváři a postavil se přede mě
- "Kdo koho teď provokuje?" pozvedl obočí a položil mi ruku na bok.. Ještě jednou jsem si potáhla, zadržujíc tu nervozitu, kterou mi přivodil, uvnitř sebe.. Napjatě jsem čekala, co udělá dál. Volnou rukou mi vzal svou cigaretu a dal si jí do pusy, stále mě sledujíc těma podmanivýma očima.

Po chvíli tu ruku z mého boku přesunul na záda a přitáhl si mě blíž k sobě. Zahodil nedopalek a já byla naprosto mimo, když jsem si uvědomila tu naprosto minimální vzdálenost mezi našemi rty..
- "Uvědomuješ si, že nás někdo může vidět?" šeptla jsem mu do tváře, přerývavě se nadechujíc..
- "To by bylo dost blbí, co?" usmál se, načež mě natlačil na zeď těsně za mnou. Jednu ruku mi nechal stále na zádech a druhou mi zajel do vlasů. 
- "Měla bych začít křičet.." vydechla jsem a to vzrušení se ve mě nezastavitelně hromadilo
- "Tak to bych tě měl umlčet.." konstatoval a já ani neměla sílu cokoli namítat, když se vrhl na moje rty. Jen jsem chytla lem jeho černého kabátu nechala jsem ho, aby se mnou dělal cokoli, co se mu zamane.

No vážně, kdyby mě chtěl hodit pod jedoucí náklaďák zřejmě bych ho nechala, jak jsem byla mimo..

Po chvíli se ode mě odtáhl a se spokojeným úsměvem se mi zahleděl do očí.. A já? Já se opět nemohla ani pohnout a jen jsem na něj zaraženě hleděla a moc dobře jsem si uvědomovala, že jsem OPĚT udělala pořádnou blbost. Bylo mi naprosto jedno, že nás tu mohl kdokoli vidět a taky mi bylo jedno, že jsem mu ukázala, jakou moc nade mnou má, jakou pro něj mám slabost.
- "Já to věděl.." usmál se na mě a následně mrknul. 
- "Ty irskej zmetku.." zamračila jsem se na něj, zatímco on se stále usmíval "..tohle taky bylo naposledy.." byla jsem pěkně vytočená..
- "To si povíme zítra.." mrknul na mě se stálým úsměvem a dal se na odchod, s rukama v kapsách kalhot..
- "No počkej.." vyjekla jsem "..co bude zítra?" sledovala jsem ho s vytřeštěnýma očima, zatímco on se na mě jen usmál
- "Měj se, Sophie.." odvětil a zmizel za rohem..

A já jen mohla nastoupit do auta a jet domů, kde opět nebudu skoro spát, díky jeho poznámce o zítřejším dnu..

***

Věděl to..No jistě, že to věděl..Věděl, jakou slabost pro něj mám. A ještě aby ne, že? Ještě aby ne, když jsem mu v podstatě dala dostatečně najevo tím, že jsem mu oplácela ty polibky a bylo mi vcelku jedno, že jsme stáli u školy, kde nás mohli vidět jak studenti, tak učitelé...Zcela očividně dostával to, co chtěl a já mu to ochotně poskytovala, i když jsem věděla, že bych toho měla nechat.. 

Ale já nemohla..

***

Doma jsem si lehla na mou postel a při hudbě jsem zírala do stropu. Raději jsem nikam nešla, abych ho nepotkala. Kelly byla u svého přítele Erica, což je ten Colinův přítel z baru, a já se tak neměla komu vypovídat..

Jen jsem ležela a stále dokola jsem si promítala tu scénku, která se udála u školy. Mohlo nás vidět hned několik lidí a mě to bylo naprosto jedno, prostě jsem asi úplně pitomá.

A jen z toho pomyšlení na ty jeho rty, které mě líbaly, mi běhal mráz po celém těle..

A oči. Ty jeho podmanivé hnědé oči, kterými mě tak s oblibou pozoroval. Ten pohled byl tak jiný, než jaké jsem jindy vídávala, pokaždé když se na mě díval, vypadalo to, jako by mě viděl poprvé a to byl tak zvláštní pocit.

Přemýšlela jsem nad tím, jak se mě rukou dotýkal na zádech a jak mi zajel do vlasů. Byl to tak nádherný pocit.

Vybavovala jsem si jeho vůni, kterou už jsem tolikrát cítila. Ta úžasná vůně jeho parfému, který se mísil s cigaretovým kouřem.

Šílela jsem z něj. Nemohla jsem ho pustit z hlavy, ještě v tu chvíli, kdy jsem ležela na posteli, jsem cítila jeho ruce na mém těle a jeho rty na těch mých. Z trička mi byla cítit jeho vůně, jak se na mě tiskl..

A s těmito myšlenkami mi bylo jasné, že zítra to bude velice zajímavý den..