MoMenT Lásky

6 3:)

Když v tom.... Mě někdo chytil za ruku. Otočila jsem se, abych viděla do tváře tomu někomu.... Pak jsem tomu nemohla uvěřit. Byl to on. MenT.

,,Ahoj, promiň, ale tak mě napadlo, jestli by jste nechtěli zůstat na after party, jen na chvíli." Řekl a prosebně se usmál.

Nešlo tomu stvoření říct ne, ale ani jsem říct ne nechtěla. Podívala jsem se na Angee a ta kývla, takže jsem nasledně kývla i já Honzovi. Bylo vidět, že ho to potěšilo, ale.....

Chvíli byl s náma, jenže když spatřil, že se na něj Tomaš kouká, začal se oddalovat, až zmizel z dohledu. Sidce mě to mrzelo, nebo ne? Já vlastně ani nevím... Ale hodlala jsem si tento den užít do poslední chvíle.

Po dlouhé době tancování mě napadla jedna věc...

,,Angee?" Řekla jsem s otázkou v hlase a kulišácky se usmála. Nechápu jak, ale Angee mě pochopila a odešla.... Po chvíli se vrátila a držela v ruce dva panáky. Jednoho mi podala a zaroveň jsme je do sebe koply a tančily dál. Tohle se ještě párkrát opakovalo,než se mi alkohol dostal do hlavy a já pomalu ale jistě začala mlet nesmyli. Jenže Angee byla v pohodě a tak nosila panáky i mě...

Už začínala být na šrot i Angee a tak jsme se rozhodly jít na hotel. Nevím jak, ale podařilo se nám úspěšne dostat do budovi, do našeho patra, pokoje a dokázaly jsme i odemknout. Spadla jsem na postel a pak... jen tma.

Vzbudila jsem se a šíleně mě bolela hlava... Ani se nedivím... Snažím se vzpomenout co se dělo ale mám okno, pamatuju si jen že nás můj dlouho letý idol pozval na after párty a pak.... nic. Co jsem dělala? Vůbec si nepamatuju, ale čím víc se snažím, tím víc mě bolí hlava. Vzdala jsem to a chtěla jsem se jít osprchova na probrání. Ale ani to nevyšlo podle mých plánů. Zvedla jsem se, abych udělala první krok, který se mi podařil, potom druhý, třetí... jsem čarovná, už mě nic nezastaví... Nic kromě zdi naproti mě.... já debil jsem se netrefila do dveří.... K****, do p*****.... to bylo nadávek a tím se mi podařilo vzbudit Angee. Když se rozkoukala a viděla mě, jak sedím na zemi a držím si čelo, došlo jí, co se asi mohlo stát a začala se smát. Nechápala jsem jaktože jí hlava nebolí, ale naštvala jsem se a tedˇuž jsem vešla do dveří od koupelny a následně do sprchy.

Vyšla jsem ven obmotaná jednou osuškou a na hlavě jsem měla druhou. Takhle jsem si sedla na postel a dívala se do zdi. Za chvíli jsem slyšela bouchnutí dveří, což značilo, že Angee šla taky do sprchy.

Pohled Honzi:

Chvíli jsem tančil s těma holkama, když v tom se na mě začal čumět Tomáš a debilně se smát. Pomalu jsem se začal vzdalovat, až nakonec sem se holkám úplně vzdálil a šel směrem Tomáš....

,, Můžu se tě zeptat o co ti jde?" Řekl jsem dost naštvaným tónem.

,, Mě? O nic... Mělo by snad?" Řekl v celku arogantně.

,, Ne nemělo, tak nechápu proč se tak debilně směješ... Víš co? Jdu pryč.." Dořekl jsem a bez čekaní na odpověď jsem odešel do hotelu.

Vešel jsem do pokoje a šel rovnou do sprchy. Poté jsem si lehl na postel a přemšlel jsem. Proč lžu Tomášovi? Proč jsem tam nechal ty holky, když jsem tak moc chtěl aby tam zůstaly? Líbí se mi vůbec? Nelžu jen sám sobě? Mám hlavu plnou otázek a odpovědi se mi nedostavili... Otevřel jsem ledničku, že si dám něco studeného na pití, ale něco můj plán zcela změnilo. Místo směru lednička jsem šel ke dveřím, jelikož jsem slyšel z poza dveří strašný hluk. Napadlo mě že třeba nějaké mé fanynky zjstili číslo máho pokoje, ale znělo to dost opilecky, takže oprava.... Nějaké mé opilé fanynky zjistili číslo mého pokoje. Došel jsem ke dveřím a chvíli poslouchal.

,, Ten MenT je pěknej dement, kdyby nebylo něj takhle se nezřídím." Řekl nějaký žensky hlas.

,, Drž hubu! Ještě někoho vzbudíš! Ale jo máš pravdu." Odpoveděl jí jiný.

A v tu ránu mi to došlo.. Ty dvě holky. Chtěl jsem otevřít a vše jim vysvětlit, ale nemělo to cenu. Byly hrozně opilé. Otočil jsem se k posteli, lehl si a za chvíli jsem usnul, ale ještě před tím mě napadlo, že se jí ráno zajdu omluvit. 

Vzbudil jsem se vcelku brzy, když jsem se podíval na hodiny bylo teprve půl 9... A ano tohle je brzy. Vstal jsem z postele a oblékl si nějaké random triko, které se mi alespoň malinko hodilo ke kalhotům, lehce si upravil vlasy a mohl sem vyjít. Ale počkat ty holky! Vzpomněl jsem si na včerejšek a šel se jim omluvit a vysvětlit to. No snad... ale ne byly dost opilé nemohli být ještě pryč, určitě ještě spí, zahnal jsem špatné myšlenky a zaklepal na dveře vedle mého pokoje. Když se dveře otvíraly, málem jsem odpadl, prostě měl jsem strach k tomu nervozita, nadšení že ji uvidím, ale když se dveře otevřely úplně a v nich stála uklizečka, došlo mi, že už je pozdě. Omluvil sem se a šel zpět na můj pokoj. Sedl jsem si na postel a položil si hlavu do dlaní. Mám jí napsat? Zapomenout na ní? Co je lepší? Mám hlavu plnou otázek... znova, ale zase žádné odpovědi.  Ani nevíte jak mě tohle užírá, ale nemohl jsem se tomu více věnovat, protože si musím zabalit a vyklidit pokoj. 

Zavřel jsem dveře od kufru a čekal na Tomáše, kterého už jsem viděl pomalu přicházet. I on naložil kufr do kufru ( tohle spojení je táák užasné XD) a nasedl do auta. Cestou domů jsme se stavili do KFC na jídlo.

Pohled Nicoll

8:40 jsme už seděli ve vlaku, a já mi  za chvíli usnula, protože jsme musely vstávat hrozně brzy a to mi nešlo ani v normálním životě, natož  s takovouhle kocovinou. 

,,Vstávej!" vzbudil mě povědomí hlas. Otevřela jsem oči a zjistila jsem že za chvíli musíme vystoupit. 

Doma sem hodila tašku do rohu pokoje a zamířila si to rovnou  do postele. Nemohl jsem už usnout, ale nic se mi dělat nechtělo, tak sem vzala notebook a projížděla facebook... Zarazila mě jedna, vlastně dvě věci. První, MenTův stříhač mi odeslal žádost o přátelství, což sem ignorovala, jelikož tu byla veš co mě zaujala mnohem víc...

Takže ahoj!!!! Strašně se omlouvám, že po taak doluhé době, ale stěhovali jsme se, ještě nemám zapojený PC a tuhle kapitolu jsem psala pouze, když sem byla na noťase mamky... Doufám, že o to víc si tuhle kapitolu užijete.... Tak zatím pa a asi u další kapitoly...

PS: Došli mi smajlíci, které píšu  vždy u kapitoly, takže mi buď můžete do komentářů napsat nějaký typy... XD