Už zase bude mít Jákob narozeniny, což znamená spoustu požadavků. Drahé dárky, velký narozeninový dort a Bůh ví co ještě. Oba rodiče jsou na Jákoba moc hodní, dovolují mu naprosto všechno. S penězi neměli nikdy problém. Táta pracoval jako soukromý doktor a máma u nás na obecním úřadě.
„ Už máš pro mě, Ráchel, dárek?"
„ Ne, dneska se s mámou půjdeme kouknout," odpověděla jsem tiše
„ Já bych chtěl toho houpacího koníka."
„ Jsi blázen, víš kolik stojí?" já jsem si vždycky vystačila s levným malým dárkem.
Samozřejmě náš Jákob se rozbulel přes celé náměstí.
„ No tak, Jákobe, já jsem to tak nemyslela, všechno si moc bereš. Jsem toho mínění, že bychom měli šetřit."
„ Byla si vždycky taková, radši bys celý život žila o chlebu než bys měla utratit hodně peněz.
Byla to pravda, jsem hodně pověrčivá, zvlášť teď. Moje babička povídala, že když roste hodně hub, bude lid trpět. Zrovna to se teď odehrávalo. Také říkávala: „ Dobře rodinám, které šetří na horší časy."
Babičce jsem důvěřovala, na její slova vždycky došlo. Nevím, proč jsem to vyčítala Jákobovi, je ještě malý.
„ Promiň, Jákobe, vím, jsem na tebe hodně často hnusná."
„ To teda jseš, ale stejnak tě mám rád."
„ Já tebe taky, chci, aby si věděl, že ať se děje, co se děje, budu vždycky při tobě."
„ Budu si to pamatovat."
Objali jsme se okolo krku a svižným tempem jsme kráčeli domů.
„ Ale stejně chci toho houpacího koníka."
„ Dobře, tak já přemluvím mamku."
„ To bych ti doporučoval, mohl bych být zlej."
S chychtotem přes celé náměstí jsme došli až domů.
ČTEŠ
Zůstaň se mnou
RomanceRáchel se během jednoho dne změní život. Její otec je žid a jí i jejímu bratrovi hrozí nebezpečí. Jsou proto nuceni odjet do Amsterdamu za tetou z matčiny strany. Ráchel se postupem času dostává do jí zatím neznámého světa, světa dospělých. I když...
