Úvod

71 5 6
                                    

Takže ano přesně tak.
Mám tu další story
Sice nestíhám vydávat části u ostatních příběhů ale jako vždy....ano....přesně...tak.......anooo udělám další story👏👏👏
No tak tady máte úvod.

Pohled Emily-

"Co třeba kdyby si se začala pořádně zabývat školou a svými povinnostmi, místo toho chození do klubu a já nevím co všechno vlastně děláš!" Křičela na mě matka, hned po tom co ji volal ředitel ze školy kvůli mému lajdáctví, odmlouvání a drzým připomínkám ve škole + kvůli tomu že jsem přišla v 6:00 ráno z klubu úplně zlitá. Ano přesně tak probudila jsem až teď a to je 19:00.

"No to teda nemohla. Je mi 17 a já si chci užívat života dokud to jde!" Křičela jsem po ní nazpět.

"Tak to teda ne! Holčičko! Dokud žiješ pod touto střechou a nejsi dospělá, prostě si nebudeš dělat co chceš a budeš se řídit mými pravidly! A jestli-.." v tuhle chvíli už jsem toho měla dost a tak jsem udělala jednu z největších chyb. "Tak dost! Když nemůžu tak nemůžu, ale pamatuj si můžeš si za to sama!" Zařvala jsem a vytáhla ze skříně, která byla v obýváku velký kufr. "Co to děláš?!" Zeptala se mě matka pořád se vztekem v hlase i když jsem cítila, že v něm byl trochu strach. "Co myslíš? Odcházím! Nebudu žít s někým koho nenavidím nebo s tím, kdo mě omezuje!" Řekla jsem s odvahou v hlase. "Takže ty mě nenávidíš?" Zařvala po mně. "Ano! Nenávidím!" Po tom co jsem tohle řekla mi přiletěla velká facka. "A víš já ti taky něco řeknu. Nenávidím tě. Ano cítíme to obě stejně. Nesnáším tě. Už tě nikdy nechci vidět ty zrůdo. PROKLÍNÁM TĚ! Nevážíš si života jsi nic. Nenávidím tě. Navždy! Už nejsem tvoje matka. Ty si matku nezasloužíš. Ty už matku nemáš!" Zařvala naposledy a pak zmizela. Co? Ona zmizela? To asi byli jen halucinace. Ale fakt mi řekla že jsem zrůda? Počkat co to tady říkám vždyť to je blbost. Ona nemohla zmizet. Vždycky přede mnou něco tajila, ale tohle. Momentálně jsem se nezmohla na nic než si jen sednout a brečet. Byla jsem hrozně rozrušená a to co následovalo tomu fakt moc nepomohlo.
Najednou se začali odemykat dveře zpozorněla jsem a schovala se za gauč. Dotyčný co právě vešel k nám do domu byl až moc velké postavy na to aby to byl můj otec. Najednou šel mým směrem. Protřela jsem si oči od slz a podívala se pořádně kdo to je. To co jsem tam vyděla bylo neskutečné. Byl to chlap a za ním jsem si všimla že je ještě jedna holka. Oba měli svítivě červené oči a jejich špičáky byli tak velké. Vypadali jako úpíři, ale jejich obličeje nebyly bledé ale plné jizev. "Notak Emily vylez. My víme že jsi tady. Tvoje matka byla čarodějka a proklela tě. Teď už nebudeš normální." To co řekli mi málem vyrazilo dech, ale pořád jsem seděla schoulená v klubíčku za goučem. Bála jsem se jich nedá se popsat jak byli strašidelní. Byli dalo by se říct stejně mladí jako já. "Emily co kdyby si vylezla ze své skrýše za gaučem a nechala si pomoct všechno ovládat i když to moc nejde......." Zvíšil hlas ten chlap a já začala nanovo brečet, ale vylezla jsem a tak jsem tam před nimi stála......

Tak tady úvod jak se to všechno stalo. Ještě to bude všechno horší takže se nedivte že jste nebáli to bude potom se to trochu rozjede ale tak zatím takhle no
Tak dejte vědět jestli se vám ta story líbí a jestli ji mám psát dál👍👏

💛 Teri 💛

ProkletáKde žijí příběhy. Začni objevovat