Beeem takže čau přidám ještě jednu, ale pak už by měli ty části opravdu vycházet minimálně.
Takže užívejte a zatím🤘😋🙏Pohled Emily
Teda! Takový jméno. Jsem na sebe pyšná. A ne jen za to jméno. Obličej už mě vůbec nebolel. A ani jsem si nevšimla že už jsem venku z lesa.
Teď jsem byla pro změnu na poli. Jen jsem viděla jak po silnici za polem mělo auto. Díky mému výbornému zraku, jsem viděla že v autě sedí jenom jeden chlap. Výborně! Prozatím to bude stačit. Za vteřinku jsem byla u auta a běžela stejnou rychlostí. Zrychlila jsem a auto jsem předběhla. Počkala jsem si a pak se vrhla před auto. Zastavila jsem ho. Zděšený muž se na mě díval pohledem, ze kterého srčel strach. Nic víc.
Ruku jsem vrazila do okénka, vzala jeho hlavu a okénko rozbila úplně.
Ten muž začal prosit, ať mu nic nedělám, ale můj hlad byl větší. Tenhle si pomalu smrt nezaslouží a tak jsem mu podřízla hrdlo. Všechna jeho krev se začala valit ven a já spokojeně pila. Jako vždy jsem mu snědla i orgány. Ostatní části těla jsem odhodila na kapotu auta. A jeho krví, kterou jsem schválně nechala jsem na kapotu vedle něj napsala Hungry Doll Girl..
Vypadá to, že tu moc aut nejezdí. Nikdo tudy neprojel. No co, tím líp.
Vydala jsem se tedy hledat zpátky mé město, ve kterém bydlí až moc lidi, kteří musí být potrestáni.
Opět jsem použila jednu z mých schopností a běžela po silnici, která tudy vedla.
Běžela jsem už asi půl hodiny, když najednou jsem před sebou uviděla město, které už pomalu začalo svítit. Pomalu se stmívalo.
Jako další oběť jsem si vybrala nejlepšího kamaráda Lucase ( její ex, který teď leží někde pod zemí xd), ale počkám si na tmu.
Probíhala jsem ulicema města a v jedné jsem se zastavila. Podívala jsem se na jeden dům, který měl vypáčené dveře. Všechno bylo tak jak jsme to tam nechali. Ano byl to dům, ve kterém jsem strávila dětství a celý život, dokud se mi tohleto nestalo. Přišla jsem k němu a vešla. Chodba byla celá špinavá protože nejspíš pršelo a tím že byly otevřené dveře sem pršelo a nateklo sem bláto. Otevřela jsem dveře, které vedly chodby a vešla jsem do obýváku. Všechno bylo pro starém až na mrtvolu, která ležela uprostřed. Můj otec. Jeho tělo hnilo a pomalu se rozkládalo. Hrozně to tu smrdělo. Obešla jsem mého otce a ukápla mi jedna slza, ale tu jsem hned zahnala. Nebudu tu takhle brečet. Nesmím dovolit slabosti, aby se mě zmocnila.
Vyšla jsem nahoru po schodech a vešla do mého pokoje. Na stole ležel můj mobil. Vzala jsem ho a zapla. Vybitá baterie. No super. I když jsem hororová postava, mohla bych mít mobil. Když jsem si šla sednout na postel, po tom co jsem dala telefon na nabíječku, jsem na něco šlápla. Byl to můj "psycho" deník. Jak jsem říkala v mládí jsem měla moc ráda horory a creepypasty, většinu creepypast jsem si zapisovala do tohoto deníku a potom si je četla na táboře, kde jsme nesměli mít mobil. Vždy jsem si říkala, že bych chtěla být hororovou postavou, aby se mě všichni báli. A teď? Se to stalo.
Lehla jsem si na postel a začala si číst mé ručně psané creepypasty. Nakonec jsem usnula......
Tak máte to tady
Líbí/nelíbí?
Teď už budou opravdu teda vycházet málo.
Doufám
Potřebuji se teď soustředit na školu tak zatím❤ Teri ❤
ČTEŠ
Prokletá
HorrorJmenuju se Emily Marie Screen a do teď jsem žila normální život. A v tom je ten háček, do teď. Neměla jsem tam chodit, neměla jsem se naštvat. Neměla jsem to udělat, ale to všechno jsem udělala. Do smrti toho budu litovat! Teda pokud nějaká smrt př...