Příběh se týká mladé Astře Sheilové..
Pro všechny byla ta divná, protože jedné noci se jí změnili oči a vlasy se jí prodloužili..
Jediný Pokémoni se jí nebáli a braly mezi sebou..
Příběh plného dobrodružství, zábavy, smutku, neštěstí, nebezpečí...
Je odpoledne. Přesněji 16:00 hodin a Astra právě míří domů. Někdy si říká, že by raději zůstala doma nebo někde v lese. Neví proč jí les přitahuje. Ale má to tam ráda. Lidé se jí vyhýbali velkým obloukém. Měla skloněnou hlavu a dívala se na zem. Šla, nikde se nezastavovala a těšila se konečně být doma. Zalézt do pokojčka a nebo jít někam do lesa hluboko a vrátit se pozdě večer. Měla jednu nejlepší kamáradku. Jmenovala se Hera. Ale od té doby co vypadala úplně jinak se sní nebaví. Zavrhla jí, kvůli zhledu. Teď jí uráží. Dělá jí samé nasváli. Ve škole jí šikanují a jí je to jedno. Pokémoni jsou v její blízkosti pohodě. Nikdo neví proč.
Astra Konečně doma. Stojím před dvou patrovím. Vejdu do vnitř a jdu rovnou do kuchyně pozdravit rodiče. Po pozdravu se napiju, vezmu si něco na zub a ukážu rodičům, co jsem dnes dostala ve škole. Dostala jsem 1 z matiky, 2 z ajni a 3 z přirodopisu. Rodiče byly rádi, když mám dobré známky. Šla jsem do pokojčka.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Sedla jsem si ke stolu a začla psát domácí úkol a naučit se. Naštěstí byl už Čtvrtek. Když jsem už měla vše hotovo. Jsem vylezla na balkon a začala zpívat. Každý večer zpívám. Až je to pozdě v noci nebo ve 3 ráno. Rodiče chápou, že to mám těžké. Od té doby, co vypadám jinak.
Vždycky se před mím balkónem objevili pokémoni. Temní, travní, ohnivý, zvukový, vodní, vzdušní, bleskový, psichycký pokémoni. Usmála jsem se na ně. Seděla jsem na zabrádlí. Proto jsem je pěkně vyděla. Rozhlédla jsem se a mě málem vypadli oči z důlku. Viděla jsem Lucario. Tenhle pokémon je těžký najít a to ve volné přírodě. Bylo kolem 10 hodin večer. Zamávala jsem pokémonum a šla dovnitř na večeři. Rodiče se mi moc nevyptávali co se stalo ve škole a tak. Když mám problém tak za nimi přijdu, ale jen když je to fakt vážné. Malé problémy si řeším sama. ,,Mami?" zeptala jsem se. ,,Ano, drahoušku?" odpověděla. ,,Mohla bych na víkend spát venku? Někde v lese?" zeptala jsem se opatrně. Mamka se na mě podívala. Oddechla si a podívala se na tátu. Ten nepatrně kývne. Mamka se zas na mě podívala a spustila. ,,Můžeš, ale budeš nám volat každý večer." odpověděla. Usmála jsem se a poděkovala. Mamka s tátou se taky usmály. Uklidila jsem po sobě a rodičích a šla se umít a spát. Bylo kolem 11 hodin večer. Jen co jsem lehla už spala.
Ráno: Nenávidím ten zatracenéj stroj. Vypla jsem ho a šla jsem udělat ranní rutinu. Vlasy načesala a převlékla do uniformi. Vzala jsem si kufřík s učebnicama a sešitama do školy. Pozdravila jsem rodiče a vzala si chleba se sýrem. Napila jsem se a vyrazila do školy. Bylo 7:20 a škola začíná 8:00. Cesta my zabírá 20 minut. Nerada tám chodím. Všichni mě šikanují. Hlavně jedna parta holek. Nafintěné cácory. Furt říkám si. Furt někoho obtěžují a ztrapnují. Až my vyteče pohár trpělivosti tak se to budou právě divit. Musela jsem si odfknout nad tím. Stálá jsem před školou a šla rovnou dovnitř. Nikde jsem se nezdržovala. Přezula jsem se a rovnou jsem mířila do třídy. Modlila jsem se abych je nepotkala. Naštěstní nepotkala, ale vím, že o přestávkách to bude horší. Podívala jsem se na mobil kolik je hodin. Bylo 7:45 a ve třídě začalo být více žáků. A néé..! Už jsou tu. Rozhlédli se a já se modlila aby mě neviděli. Ale bůh si řekl své a oni mě našli a rovnou šli za mnou. Hned ztrapnit a dělat nasvály. ,,Ale, ale. Koho pak tu máme?" řekne dost nahlas aby se na nás všichni podívali. ,,Nevím. Asi nějakou zrůdu." řekne Alipsa. No.. abych vám řekla kdo do té párty patří je - Alipsa nejlepší kamarádka Elii. Elie kápo té párty. Hera bývála kamáradka. Alixe ta je pohodě. I když mě ztrapnuje a dělá nasvály. Orlia nafintěná coura. Je jak celá tahle parta dohromady tvoří coury. Tahle parta si myslí, že je víc. Snažila jsem být klidu. Protože můj pohár trpělivosti asi brzo přeteče. ,,Zrůdo? Nespadlo ti něco?" řekla a zhodila mi učebnici se sešitem a pouzdrem. Měla jsem co dělat abych jí nedala pěstí do nosa. Dala jsem ruce do pěstě a snažila se uklidnit. ,,Copak? Nelíbí?" zasmála se a pak se na mě podívala vražedně. ,,Tak to máš smůlu. Holubničko." řekla a plivla mi do obličeje. To byla poslední kapka. Pohár přetekl. Rychle jsem vstoupla a židle na, které jsem seděla spadla na zem. To už se dívali všichni. I z chodby. ,,Vy jedny coury, zasraný. Běž te do prdele. Co jsem vám udělala nic. Jen kvůli očím, že je mám červené. Teď se ohneš a podáš my ti věci, které jsi zhodila na zem. Pokud ne dostaneš pěstí do nosu. A bude ti téct z nosu krev. Vyber si. Zvedneš mi ty věci anebo dostaneš do nosu. Ale pokud se to bude opakovat. Tak to bude o hodně horší než pěstí do nosa." řekla jsem chladně a bez emocí po dlouhé době mě slyšeli mluvit. Odfkla si a odpověděla mi ,,Ne." ,,Jak chceš." řekla jsem a než někdo mrkl. Dostala do nosa. Šlo slyšet jak jsem jí zlomila nos. Spadla na zem a tekl jí krev z nosa. ,,Říkala jsem ti to. Příprav se na oplatu couro." řekla jsem a vzala věci ze země. Podívala jsem kolem všichni mě sledovaly. Já jsem se ušklíbla a sedla do lavice. Začala hodina. Když učitel přišel a uviděl Elii jak má něco z nosem. Se jí hned ptal co se stalo. Ona řekla, že jsem to byla já. A měla pravdu. Zeptal se mě o důvod. A já mu řekla hezky od začátku jak to bylo. Že mě šikanuly kvůli očím. Každodenní trapasy a nasvály. To už my přetekl pohár trpělivosti a prostě jí uvalila. Říkala jsem klidně. Učitel na tím vším vrtěl nevěřícně hlavou. ,,A pane učiteli. Měl by jste jí něco udělat s tím jejím nosem." řekla jsem. Jakoby nic. ,,Stejnak bude mít ho na křivo. Tak stačí jen spravit a zastavit krvácení. Stejnak bude vypadat jako klaun s křivím nosem." řekla jsem zas jako by nic. Máchl rukou a poslal jí do ošetřovny. Začaly jsme probírat novou látku. Přestávky už byly pohodě, ale když jdu třeba na záchod. Tak si mě všichni straní z cesty. Asi nechtěli dostat taky do nosa. ------------------------------------------------------------- Ahoj lidí. Doufám, že se vám díl líbil. Omlouvám se za pravopisné a gramatické chyby. Dejte koment a votes.
