I'm Person or Pokémon

*6*

Astra
Všude byl prach.. když se usadil jsem se rozhlédla.. viděla jsem je.. o krok jsem odstoupila.. doprdele.. co teď.. podívala jsem se na ty tři.. ve tváři měli naštvané vyrazí, až teda na toho prcka, měla naštvano-vyděšený výraz..
Bojům se vyhýbám velkým obloukem, odteď, když jsem hlavně Pokémon.. nevím co a jak.. ,,Promiň te děcka, ale nemůžu vám pomoc.. v tomhle těle, jsem fakt malou chvíli.." zašeptala jsem směrem k ním, ale tak aby mě slyšeli.. otočím se a začnu odcházet..
,,Počkej.. můžeš nás prosím odsuď dostat?" zeptá se kluk se šiltofkou a na rameni měl Pikachuha.. povzdechnu si.. ,,Ráda bych vám pomohla, ale nemůžu.. tohle je váš příběh a můj je někde jinde.." řeknu jím.. odkdy jsem tak inteligentní? To jako fakt? Zakroutím nad sebou hlavou.. ,,Sbohem přátele, držte se, máte před sebou ještě dlouhou cestu.." dodám a začnu odcházet..
Možná, kdybych se vrátila, tak bych mohla se vrátit do mé rodné země.. můžu to zkusit.. za pokus nic nedám. Rozběhla jsem se, až za mnou se prášilo. Za sebou jsem slyšela hlasy, ale byly z dálky, ale ten hluk, který dělají při boji, jde slyšet, jakoby, to bylo kousek oddemě. Doháje! Já se na to můžu vysrat..
Podívám se kolem sebe.. může mi někdo odpovědět? Hm..
Ne ty blbko, jsi někde prdeli, tak mlč a prozkoumejto tu.. ozvalo se moje milované podvědomí.. fakt dík, no.. protočím očima a začnu to tu zkoumat.. takže.. abych to upřesnila.. neslyším už hluk a ani hlasy, kolem mě je ticho a jsem před nějakou loukou.. jakože.. proč ne, ale neznám to tu.. zkusím to teda podle čichu.. prosím, řekněte mi, kdy budu doma..
Až najdeš cestu domů, blbko! okřiklo mě moje svědomí.
Ty taky drž hubu.. a kdo se tě ptal? Já jsem to říkala jen tak do vzduchu.. protočím očima.. někdy fakt svoje svědomí miluji..
Opatrně jsem se rozešla do předu a rozhlížela se okolo sebe.. mám strach, ano strach.. začalo se stmívat, takže jsem se rozhodla jít spát.. nevím, ale všechno okolo mě docela děsí, že je tu klid.. nikde ani muška, teda.. jakože je tu hmyz a ptaci zpívají v lese..
Vrátila jsem se k jeskyni, kde jsem se schovala do stínu.. aby na mě nešlo vidět, ale abych já měla výhled na okolí.. celou dobu jsem sledovala okolí, než jsem si všimla jedné věci.. TA PŘÍRODA SVÍTÍ!!!!!!!!!!!!
Jakože CO?!?!
To jsem ve světě Avatar! Doufám, že ne, protože bych tu nepřežila, ani den.
Povzdechnu si a stále sledují okolí.. jakože.. je to tu pěkné, ale nic pro mě..
Není to moje domovina. Podívala jsem se na sebe.. co to kurva!?!?
Mám na sobě nějaké iniciáli a svítí!!
Může mi někdo říct, CO TO JE?!?!
Až budu vědět, tak ti odpovím! Odpoví mi svědomí.. jakože fakt?
Hrabe mi? Asi jo..
Uslyšela jsem šuštění z lesa, přesněji z křoví.. zadivala jsem se tam a sledovala, co nebo kdo se tam objeví.. měla jsem divný pocit, co to je..
Uviděla jsem...

---------
To zjistíte příště!
Jsem zlá, já vím.. xD
Děkuji mockrát za přečtení! 🙋

BlueLucaria ❤