Anchor // Phan [CZ překlad] - POZASTAVENO

I.

Začalo to modřinami.

Vídával je na Danově kůži, rozstříkané jako fleky od barvy; jako květy levandule na poli. Podivně hezké, šedavě fialové skvrnky. Rozprášené sem a tam, na místech, kde neměly co dělat – na dlaních, stehnech, břichu. Přestože Dan nebyl ani v nejmenším sportovec, holeně měl flekaté jako fotbalista. Phil se o nich prvně zmínil, když se mačkali na gauči u Zázračné planety. Dan se jen podíval dolů, pokrčil nos a svedl to na nešikovnost nebo nějakou nehodu. Phil se pak už o to moc nezajímal.

O pár dní později brzy zvečera bylo slyšet hlasité zaklení z koupelny, načež se Phil zvedl, volajíc Danovo jméno. Ozvaly se kroky a Dan vešel do místnosti s krvavýma rukama a ještě krvavějším nosem.

,,Přišlo to zničehonic," řekl.

Vzali kapesníky a všechen nepořádek poklidili, Dan si lehl na záda a držel si kořen nosu. Malá kapka krve dopadla na Philův koberec; zas tolik mu to nevadilo. Stejně by to nevyčistil, i kdyby se snažil sebevíc.

Položil pak na tu skvrnu botu.

Krvácení z nosu se neustále opakovala, až s sebou Dan musel všude nosit kapesníky a Phil se ho snažil dostrkat k doktorovi. Přes Danovu tvrdohlavost a lenost ale nejel vlak, a tak to Phil po nějaké době prostě vzdal.

Další týden se obešel bez krve a jiného neobvyklého dění, a Phil už na to téměř zapomněl. Dokud mu Dan neseděl v klíně s rukama všude po jeho těle.

Phil se zamračil, když po vášnivém polibku cestoval dlaněmi po Danových bocích. Pod každým žebrem se mu lehce zhouply prsty.

,,Nezhubl jsi?"

Dan pokrčil rameny, dýchajíc zhluboka zatímco tiskl rty k Philovu krku. ,,Nevím, asi. Proč se ptáš?"

,,Jsou ti cítit žebra. Jsi hubenější."

,,Super," zavtipkoval Dan a chytil Philovi bradu, aby ho mohl políbit. Ten jen povzdechl, povolil a přesunul své ruce směrem dolů po Danových bocích. Dost rychle se nechal rozptýlit Danem sedícím mu v klíně, vnímajíc pouze jeho, jak ho tahá za vlasy. Vsunul své ruce pod Danův pas, chytil ho za zadek, houpajíc se sem a tam. Danovy ruce byly všude a napětí z nich přímo sálalo; ať už se Phil bál o co chtěl, vše bylo vmžiku zapomenuto.

Tu noc spali ve Philově posteli. Phil ale ležel vzhůru dlouho do noci a přejížděl prstem po Danově páteři, zatímco Dan spal na břiše vedle něj. Věděl, že to ho nejspíš jenom straší jeho hypochondrie, ale Dan byl bezesporu hubenější. Jeho tělo bylo nyní samý ostrý úhel a jeho boky jakoby ztratily svůj tvar. Dan neměl být vyhublý - Dan byl měkoučký a měl stehna poddajná jako péřový polštář. Tu noc se jeho nohy ale zdály tenčí, jak byly obepnuté kolem Philova pasu.

Phil si ho přisunul blíž k sobě a usnul s paží ovinutou kolem Danových zad, se zamračeným výrazem na tváři.