,,Don't cry."

762 50 5
                                    

,,Lukasi?"zavolala jsem do domu. Vzbudila jsem se a nenašla ho vedle sebe na posteli. Ano, zase jsme se vykašlali na mé rodiče a spali na jedné posteli.

,,Tadyyyy!"zakřičel. Jeho hlas vycházel z kuchyně. Nakoukla jsem tam a všimla si, že dělá palačinky. Vypadal u toho roztomile. Měl ještě rozcuchané vlasy a taky měl jen boxerky.

,,Dobré ráno,"zazubil se na mě a otočil palačinku, aby se mu nespálila. Položil obracečku a došel ke mně. Sklonil se ke mně a políbil mě. Chytla jsem ho za zátylek a přitáhla si ho blíže a tím prodloužila náš polibek. Lukas mi dal ruce pod zadek a tím naznačil, abych na něj vyskočila, což jsem taky udělala. Položil mě na linku a dál mě líbal. Když nám došel dech, odtáhli jsme se od sebe, ale Lukas mi hned začal líbat krk. Zaklonila jsem slastně hlavu. Nevěřili by jste, jak moc to bylo příjemné. Aspoň do té doby, než jsem ucítila spáleninu. Podívala jsem se na pánvičku, kde byla už skoro celá černá palačinka.

,,Lu-Lukasi,"řekla jsem trhaně. Stále mi líbal krk a sem tam mi i zkousnul kůžičku, což znamená jediné, označkoval si mě.

,,Hmm,"zamumlal mi do kůže. Naskočila mi husina pod jeho teplým dechem.

,,Pál-í se ti t-to,"řekla jsem jen. Lukas mě ještě jednou políbil, než si uvědomil co jsem řekla. Zvedl hlavu a otočil ji ke sporáku. Zděšeně vykulil oči na černající palačinku. Rychle přiskočil ke sporáku a oddělal palačinku z pánvičky. Dal ji rovnou do koše.

Já seskočila z linky a šla rychle otevřít okna. Rodiče sice přijedou až za několik hodin, ale mělo by se to i tak pořádně vyvětrat. Lukas dal na pánvičku mezitím další palačinku. Já si vzala jednu z už udělaných a namazala si ji domácí marmeládou.

,,Lukasi?"zamumlala jsem s plnou pusou.

,,Ano?"otočil se na mě a usmál se.

,,Kde chceš být na Vánoce?"zetala jsem se ho hned, jak jsem spolkla poslední kus palačinky.

,,Tam kde budeš ty,"mrkl na mě a dál se věnoval palačinkám.

,,No, já bych ráda poznala tvoje rodiče. Tak jsem si říkala, co kdyby jsme Vánoce strávili u vás v Německu?"Lukas se na mě otočil se šťastným úsměvem na tváři. Tohle byl asi nejvíc šťastný obličej, který jsem kdy na něm viděla.

,,Myslíš to vážně?"zeptal se. Jiskřily mu oči radostí. Měl tam úplný ohňostroj. Přikývla jsem. Rozběhl se ke mně a objal mě. Zvedl mě i do vzduchu a zatočil se mnou. Hned jak mě postavil na nohy mě políbil.

,,Pozor, aby se ti nespálila,"řekla jsem, když jsem se od něj odtáhla.

,,Ser na palačinky. My budeme trávit Vánoce v Německu!"zasmál se radostí až mu z té radosti tekly i slzy.

,,Aww. Nebreč,"zasmála jsem se a utřela mu, bříškem svého palce, slzy. Obmotal ještě jednou své dlouhé ruce okolo mého pasu a pořádně mě zmáčkl v objetí. Oplatila jsme mu zmáčknutí, ovšem s větší silou. Křuplo mu v zádech a já radši povolila své sevření. Opatrně jsem se od něj odtáhla.

,,Uh, to jsem potřeboval,"řekl a pořádně se protáhl, že mu tam ještě víc zakřupalo. Bylo to celkem nechutné, ale zasmála jsem se tomu.

,,Lukasi, vím, že je ti ta palačinka momentálně někde, ale nepotřebujeme další spálenou palačinku,"zasmála jsem se jeho pohledu, který nasadil, když jsem mu to řekla. Otočil se a rychle se utíkal kouknout na palačinku. Oddechl si. Asi ještě nebyla spálená. Rychle ji obrátil na druhou stranu a chvíli čekal než ji mohl dát na talířek vedle. Nalil tam další a tak stále dokola. Měl jich už celkem dost udělaných, takže netrvalo dlouho a už měl všechny hotové. Dala jsem si ještě asi dvě palačinky, abych se pořádně zasitila a šla se nahoru převléct a vykonat ranní hygienu.

The boy from the aeroplane [L.Rieger Ff, CZ] ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat