Sny co se Neplní

Obloha

Je večer,
Venku černočerná tma,
Jen světla,
Co svítí ti do očí

Vypadající
jako skleněné kuličky,
Se kterými jsi si hrávala,
Když si byla ještě malá

Teď hraješ si
Na velkou,
V rukou flašku
A v ústech blbý keci

Svý sny,
Ve který jsi věřila,
Nesplníš si už nikdy,
Naivka Si byla velká

Když myslela sis,
Že ten vysněný princ
Na bílem koni,
Vážně existuje

Ta tma,
Tě už lapila,
Teď pesimistický poznámky,
Si říkáš vždycky

Světélka na obloze,
Jen tam tak stála.
Jakoby by se Někomu
Vylila barva na černý plátno

Hvězdy jako slzy,
Kolik ty jsi jich uronila,
Třpytí se jako tvá naděje,
Ale ta v tobě dávno zhasla

Na mysl,
Ti přijde on.
Ten co ti vždy
Úsměv vykouzlil.

Ten co ti dal
Polibek na líčko,
A ty si pak zčervenala
A sladce usmála.

Jo, to bylo příjemný,
Když ti ruku na nohu dal,
Jel víš a víš,
Ale teď je to vše pryč.