Každý nově napsaný příběh se mi jeví jako další svět. Někdy o něj jen lehce zavadím, jako letní vánek hladící šťavnatou zeleň, jindy po něm kráčím dnem i nocí, zapamatovávám si každý, byť jen sebemenší detail, a tak si ho nesmazatelně vrývám do paměti. Ale vždy, když světy tvořím, zanechávám v nich i malý kousek sebe. S každým příběhem se stávám někým jiným. Mívám touhy ty změny zaznamenat. Nechci je bez povšimnutí nechat zmizet v tmavém vesmíru bez toho, aby kdokoliv dostal šanci objevit je. Nemohu dovolit, aby vyhořely jako svíčky a jediné, co by po nich zbylo, by byl kouř a rozpuštěný vosk. Snívám o jejich seskupení podobně, jako když se měsíce tisknou k planetám, planety ke hvězdám a hvězdy k sobě navzájem. Představuji si jasné světlo, které prozáří jinak nekončící tmu. Galaxii slov, která se jednou provždy zapíše do našich pamětí. Krátké povídky, podobné rotujícím vesmírným tělesům, proto skládám v tuto sbírku. Snad se i ona stane hvězdou mlhovinou na noční obloze, na kterou budete nejednou upírat své pohledy a vzpomínat na to, co stálo za jejím vznikem.
ČTEŠ
Moje světy
Short StoryKaždý nově napsaný příběh se mi jeví jako další svět. Někdy o něj jen lehce zavadím, jako letní vánek hladící šťavnatou zeleň, jindy po něm kráčím dnem i nocí, zapamatovávám si každý, byť jen sebemenší detail, a tak si ho nesmazatelně vrývám do pamě...