Takhle je to vždycky.
Vidíš to taky?
Děláš to zas.
Vrtíš hlavou. Znovu.
Vidíš, co způsobuješ?
Ne. A znovu.
Tohle byla tvoje volba.
Tohle je pořád tvoje volba.
Cítíš se ukřivděně. Já nemám právo něco cítit?
Znovu. Znovu. Znovu.
Tvoje pocity se míchají. Moje pocity se míchají.
Ty se s tím smíříš.
Já ne.
Nepřipadá ti na tom nic špatného.
Asi by nemělo ani mně.
Asi za tím vidím něco víc.
Nejspíš se snažím číst mezi řádky,
mezi kterými nic není.
Kolikrát vidíš, jak je to doopravdy?
Mockrát. Ale to je fuk.
Uděláš to znovu.
Špatné rozhodnutí.
Tobě připadá správné, tak o co jde.
Znovu.
Nerozumím tomu já nebo ty?
Hádám,
že se to brzo dozvíme.
ČTEŠ
A jsem rozbitá ✔
PoetryCo dělají rozbití lidé? Skládají rozbité básničky. Stavějí rozbitá slova do rozbitých vět, tvoří svůj vlastní, rozbitý svět.