Zoufale chce mít vztah,
ale trhne sebou pokaždé, když se jí někdo dotkne.
Proč je taková?
Proč je taková,
ta holka v zrcadle?
Kouří cigarety.
Ráda by řekla, že jen experimentuje,
ale už jí není třináct a ona moc dobře ví,
jak kouř štípe v plicích a jak je to špatný
pro její křehký zdraví.
Občas se opije,
motá se, směje se, filozofuje a přitom
nikdy neřekne, jaká je pravda,
nikdy se nepřihlásí o slovo, když se řeší vážný věci.
Ani neví, co by řekla.
Nemá mě moc v oblibě,
ta holka v zrcadle.
Nechová se tak, jak by měla.
Nechová se jako hodná dcera,
jako dobrá kamarádka,
jako pilná studentka nebo jako
někdo, kdo ví, co od života chce.
Přestává jí na všem záležet.
Ach, ta netečnost. A ve stejnej moment cítí,
jak to na ni všechno dopadá.
Je toho příliš.
Ale není toho moc.
Nedovede najít střední cestu.
Posledně mě chtěla uhodit,
ta holka v zrcadle.
Asi už neví, co jinýho dělat.
Chce abych to procítila s ní,
ale držím si odstup.
Nechci s ní mít nic společnýho.
ČTEŠ
A jsem rozbitá ✔
PuisiCo dělají rozbití lidé? Skládají rozbité básničky. Stavějí rozbitá slova do rozbitých vět, tvoří svůj vlastní, rozbitý svět.