Už to nevydržím... Všude kam se podívám samý oblizující se nechutný páreček tak moc, jakoby jim šlo o život. Tohle asi bude důvod proč jsem nikdy neměla přítele, nesnáším lásku, tu krutou svini co mi zničila kus života. Ztratila jsem polovinu srdce...
V uších slyším nespoutané, rychle padající kapky deště, no spíše slejvák. Je tma, asi bude hodně pozdě. Později se přidají i kroupy a vichřice. A najednou, 'bum!'ozve se hlasitě a to mě přinutí otevřít oči. Něco bouchlo, myslela jsem si, že je to pouze příčina snu, ale kdepak. Pomaličku odkryji peřinu a vstanu. Jdu k oknu a lehce rozestřu závěsy, ale jen lehce, nechci vzbudit Alishu. V tom mi bleskne bílo šedé světlo do obličeje a následovalo velké hřmění.
Je bouřka, musí být pěkně brzo podle té tmy.
Zatáhnu závěsy zpět jak byly a podívám se na budík. Je 2:52 am, brzo, až moc. Půjdu si ještě lehnout zase do postele, musím se ještě vyspat, a navíc, nechci vzbudit Alishu.
*** Nejde mi usnout, zkouším co se dá a nic. ,,Jsi vzhůru?"ozve se nečekaně z vedlejší strany než mám umístěnou postel já. Je to Alisha. ,,Jo, je ti už líp?" Nevěděla jsem co mám vložit do naší konverzace. ,,Zítra, vlastně už dnes půjdu asi do školy, je mi o hodně líp, žaludek je v pohodě. Chce se ti ještě spát?" ,,Ne, ale asi bych měla. Bohužel, nejde to, takže už neusnu. Ty?" ,,Stejně tak. Vstaneme?" ,,O.K."kývla jsem hlavou na souhlas. Vstaly jsme. Alisha opět rozdělala závěsy a já si mezi tím zašla na záchod, večer jsem strašně hodně pila, jak je ta písnička: ,,Žízeň je veliká, život nám utíká, nechte mě příjemně snít! Ve stínu pod fíky poslouchat slavíky, zpívat si s nima a pít. Lalala lalala, lalala lalala, lalala la lalá,... V duchu si to zpívám a kývám hlavou do rytmu. Teď ale pomyslím na to co bude ve škole, budu unavená jak pes a nebudu se moct soustředit! Co to teď spraví?!
No tak, Lauren přemýšlej! Musíš to vymyslet teď, pak nebude čas, bude pozdě...
Zkoro se doslova mlátím do hlavy. Má aktivita nyní rozhoduje o mé známce z jednotlivých předmětů. Divné, ale u nás to prostě tak je...
Co tak pomáhá na energii? No jasně, energy drink! Moc to nemusím, ale co jiného mám dělat... Ale kde ho teď seženu? Kdo asi otevírá obchod tak brzo? Co si nalhávám, nikdo...
Byla jsem zoufalá. Přemýšlím, přemýšlím už deset minut. ,,Co tam děláš tak dlouho, to máš zácpu?"slyším jak Alisha lehce zvýší hlas abych ji slyšela co říká. V tom mě napadla jedna věc. Zorra, největší sběratelka energeťáků světa. Ta i kdyby byla na konci světa nějak si ty drinky najde. Nikdo neví, jak to dělá, alkohol, cigarety a další nevhodné látky jsou u nás přísně zakázany. A ano, mezi ně podle univerzitního řádu patří i energy drink. U ní si to mohu třeba koupit nebo vyměnit za něco. Spíš koupit. Nechce nic jiného než peníze nebo energeťák. Je vzhůru celou noc, na tu mohu zaklepat i v těchto nočních hodinách. Spláchnu, umyji si ruce a přehodím přes sebe tenký župan dlouhý pouze do poloviny stehen. Nezavázala jsem si jej, pouze přehodila přes sebe jako top. ,,Hned jsem zpátky, jdu za Zorrou pro energeťák, ať něco v té škole vydržím. Chceš taky?" ,,Dík, ale já mám na to něco jiného. Vem si klíče, zvonění by vzbudilo ostatní."
Co jiného na to asi má?
Mrknu na ni, dám si chlupaté papuče, popadnu klíče a jdu.
*** Pokoj číslo 186 je dokořán otevřený. Nic neobvyklého, někdy je tak unavená z ponocování, že ani když přijde nezavře dveře. Opatrně zaklepu. Nic neslyším. Možná není doma. Ale jakto? ,,Zorro, jsi tady?"rozhlížím se po předsíni. Jdu otevřít dveře do pokoje, koupelnu obývá pouze plechovka s nápisem 'Big Shock' a její kamarádky jiných značek. Leží tam na břichu s pokrčenými koleny a sluchátky na uších. Slyším zvuk klepání prsty do písmen na klávesnici, hraje nějakou brutální hru. O tom vypovídají její studijní výsledky, ty jsou taky dost brutální... Připomnělo mi to můj blog, včera jsem do něj vůbec nic nepsala, zapomněla jsem! Zaklepu Zoře na rameno. Otočí se a sundá sluchátka. Jakmile mě uvidí pausne hru tlačítkem 'Enter' a nasadí překvapený výraz. ,,Co ty tady tak brzo?" ,,To ta bouřka..., poslyš, máš ještě nějaké energy drinky?" ,,Ty, a energy drinky? Jako fakt?!" Lidé nejsou moc zvyklí na zakázané nápoje a látky zrovna u mého případu. Nesnáším cigarety, nesnáším alkohol, nesnáším drogy. Je mi z toho 'šoufl'. ,,Nešlo mi usnout, ale to máš jedno. Máš nebo ne?" ,,Že váháš! Jaký chceš?"zvedne se a vytáhne krabici na skříni. ,,Pokud možno ten nejslabší, aspoň ty čtyři hoďky jsem spala." ,,Čtyři hoďky? To musíš být čilá jako rybička!"podivila se. Usmála jsem se a protočila panenky. ,,2$ prosím."nastavila pravou ruku a v té levé držela mou objednávku. Do nastavené ruky jsem vložila dvě dolarovky, poděkovala a pádlila zpět na svůj pokoj. Ally už snídala vejce na měkko, k tomu chléb s máslem a pomerančový džus. Je tak hodná, připravila i pro svou spolubydlící. Zrovna jsem na vajíčka měla chuť. ,,Tu máš, ať ti nezůstane žaludek prázdný."ukázala na mou snídani a mumlala s plnou pusou. ,,Jen to nepřepískni, ať zase nezvracíš... Děkuji moc, na oplátku ti ustelu postel, ať chceš nebo ne, jasný?"vyskočil mi na tváři úsměv. Úsměv mi oplatila. Ustlala jsem postele a když bouřka ustala také vyvětrala. Srknu si 'trochu energie' každou půlhodinu, ale jen srknu. Pak si sednu ke stolu a s chutí se pustím do jídla.
*** Po nějakých třech, čtyř hodinkách později jsem se oblékla. Moc velké teplo nebylo a vypadalo to na déšť.
Co si vybrat? Mám tady samé letní věci a ty do deště jsem dala někam úplně dozadu!
S nechutí jsem se přehrabovala v oblečení vzadu a udělala si ve skříni totální, doslova bordel. Po čtvrthodině jsem nějak dala dohromady outfit. Černé džíny s vínově zbarveným pleteným svetříkem a bílými jednoduchými Converse botami. K tomu taštičku přes rameno ve vintage stylu, to stejně tak i hodinky a sluneční brýle, kdyby se náhodou vyčasilo. Svůj outfit jsem si vyfotila na Green-Screenu, ať mu poté můžu dát bílé pozadí.
Taštička stačí malá, jelikož se dnes učíme pouze čtyři hodiny. Nikdo neví proč, když se na to někdo našeho třídního zeptá, odpoví: ,,Nemáte snad z toho radost?", a poté už všichni mlčí. Každý je za to rád, ale stejně by nás to zajímalo... Ally si také vybírá co na sebe a vybere si hořčicově žlutý crop top, károvanou z většiny modrou košili, čokoládově zbarvené gumáky a volné džíny s nažehlenými kytičkami. Její outfit se mi moc líbí, hodí se k jejím blond dlouhým vlasům a lehce opálené postavě. ,,Můžu si ho vyfotit?" Zní to trochu divně, ale Alisha ví o mém blogu, ví to každý, mám svůj lifestylový blog a na něm přes čtyři miliony fanoušků a přes devadesát ocenění. Tento blog proslavil tu obyčejnou holku ze základky co nevěděla o stylu vůbec nic. Víte, na základce jsem to neměla jednoduché. Posmívali se mi za každou drobnost, hlavně za to, že se bavím se zvířaty... Ale od nástupu na střední školu se mi změnil celý život. ,,Jojo, jen to fotni, fakt se ti to líbí?" ,,Jo, je boží a hodí se ti. Já jsem bruneta, neslušelo by mi to."řeknu a při tom skládám oblečení na zelenou plochu ve tvaru čtverce. ,,Jů, můj outfit bude na jednom z nejpopulárnějších blogů světa!"poskakovala si radostí. ,,Haha, no to jo!"zasměji se a vyfotím to.
*** Svůj outfit doplním tímto copem jen z poloviny vlasů. Měla jsem v plánu udělat si vlny, ale změnila jsem názor. Teplem se mi vlasy hodně ničí a to já nechci. Poprosím Ally aby mi jej vyfotila, takhle povedený cop jsem nikdy neměla, nikdy mi nevydržel nadlouho tak hezký. Normálně ombrè vlasy nemám, tento efekt pouze dělá ranní světlo. Takto vypadá:
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Chceš taky vyfotit?"zeptám se aby to nebylo jenom 'já já já já' , a taky její jemné vlasy jsou vždy ohromující. ,,A dáš to na blog?"lišácky na mě mrkla a zasmála se. ,,Neee, to byla sranda, nemus-" ,,Se ví, ty máš nejhezčí blond vlasy co jsem kdy viděla!"přeruším ji s obdivem. ,,Vážně?! Já budu slávná, já budu slávná!"začne si zpívat a hopsat po pokoji jako malá čulíkatá holka. Nikdy jsem ji tak šťastnou neviděla, kromě toho když dostala z fyziky na vysvědčení áčko. ,,Tak pojď ty holčino, bude foto foto!"zasměji se, ukážu kam se má postavit a nastavím foťák. 'Cvak':
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Ahoj, tak tady taková nudnější kapitolka :/, spíše ohledně stylu atd. Další kapitola bude zajímavější, nebojte... ;)
