When The Sun Goes Down- CZ Story

Kapitola 3

Vejdeme s Ally do třídy. Všichni nás najednou začnou zdravit. WTF? Uběhne dvacet minut a pořád na nás někdo civí.

Máme snad na sobě nějaký flek? Ale to by nás nezdravili, možná nám to sluší? Co to má být?!

Přiběhne k nám Millie, holka co totálně žere můj blog. Byla můj největší fanda už před dvěmi lety, to jste měli vidět co udělala když zjistila, že s ní chodím na stejnou školu a do stejné třídy, málem mě těmi autogramy zabila... Všichni z toho byli paf, celá škola (kluci dokonce přede mnou začali ve venkovní tělocvičně posilovat a strkat mi do ruky lísteček s telefonním číslem, ale smůla, mé srdce nestojí o kluky)... ,,Ty vaše outfity jsou úžo, všichni o nich mluví a obdivují je, kluci spíše řeší pěknou postavu, jenom Logan se tváří jako vrah."kývla trochu hlavou k jeho směru. Ally v tu chvíli znervózněla, chodí s ním už od základky. Milej kluk, milá holka, vždy se k ní choval jako ke princezně, jenom od doby co začala zvracet si jí nějak nevšímá.

Ví snad o tom něco?

Alisha měla teorii o jejích bolestech žaludku, prý si zašla po škole do fast foodu a tam měla 'nějaké divné' kuřecí křidélka. To ale není pravda, jelikož z jídla by se jí udělalo zle do dvou hodin, dělala jsem výzkum a navíc, po škole jsem jí viděla u Logana. Nemusí mi lhát...
,,Děkujem, to jsme rády. Nevíš co s ním je? Je hrozně divný poslední dobou, neudělaly jsme mu něco, i kdyžžž... nevím co?"zeptám se. Už otevírala ústa a chtěla něco říct, v tom: ,,Tak jo, za chvíli bude hodina, za deset minut, a to si ještě musíme nachystat věci, tak jdeme!"Ally ji přerušila a lehce do mě strkla směrem k naší lavici, ať jdu. Skrývá snad něco?

Alisha's view:
Strčila jsem lehce do ní, kdyby ta drbna cokoli kecla skončí to mým a Loganovým vyhozením z univerzity. Nikdo to nesmí vědět, ani rodiče, ani škola, ani zvíře, a ani kamarádka. Logan by se se mnou rozešel a já bych na to zůstala sama. Teda, ne jen já, my...

***
Sedneme si do lavice a nachystáme věci. Máme právě hodinu. Učitel vejde dovnitř, my jej pozdravíme a začneme s hodinou. Čekala jsem probírání o částicích, ale kdepak... Spustil:
,,Jelikož se vám vysvědčení blíží již za devět dní, pojďme si přečíst vaše známky z každého předmětu. První vám řeknu ovšem veškerá pravidla k vyznamenání, k opakování školního roku atd." Přestože každý žák univerzity to slyšel asi tisíckrát, náš třídní učitel a rovněž tak i zástupce ředitele příjmením Shieldson nám opakuje tyto pravidla každé čtyři týdny před vysvědčením a každé čtyři týdny po prvním školním dni. Známe jej za ty dva roky dost dobře. ,,Pravidlo k dostání vyznamenání: 1. Nesmíte mít horší známku než béčko, 2. Musíte mít méně než sedm béček. Pravidlo k opakování třídy: 1. Stačí dostat pouze jedno efko z jakéhokoli předmětu kromě chování a nezapomenout, že pokud opakujete třídu po druhé, po třetí vás z univerzity vyhodí. Pravidlo k vyhození: 1. Jakmile dostanete horší známku než áčko z chování, 2. Když opakujete třídu více než dvakrát, 3. Když dostanete přes dva napominající listy třídního učitele v jednom školním roce, 4. Když dostanete jednu důtku ředitele školy v jednom školním roce, 5. Když dostanete dvě a více důtek třídního učitele. Teď jdeme na známky..." Na naší univerzitě je to přísné, již spousty žáků byli vyhozeni.
,,Začneme biologií; Benjamin Adams- B, Jacob Brown- A, Lily Brians- C,..." Až po dvou minutách řekne mé jméno, jelikož mám začáteční písmeno mého příjmení mezi těmi posledními; ,,Lauren Tress- A, Alisha Tender- B,..."dál jsem neposlouchala. Mohli jste si všimnout, že Alisha je hned po mně, máme obě dvě příjmení na T. Vzpomínám si na to když nás řadili (jako nováčky) na pokoje:

,,Jak to tady máme s tou abecedou, je vše seřazené podle začátečních písmen příjmení?"ptá se nějaký chlap ženy s papíry v ruce. ,,Ano, vše je vyřízeno. Podle informací je chlapců méně než dívek, proto nejspíše ubytuji je jako první; ehmmm..."olízne si paní lehce prst a otočí stránku. ,,Tak první dva v abecedě: to je Ben Adams a ten bude bydlet s Jakem Brownem. Smím vám říkat takhle zkráceně hoši?"usměje se na ně. Úsměv jí oba oplatí a kývnou na souhlas. Dá jim klíče s číslem 102. Již po pár minutách řekne mé jméno a jméno Alishy Tender. Ta asi bude bydlet se mnou. Paní nám říká Laury a Ally, vlastně všem říká zkráceně. Ally je sympatická, určitě se mi s ní bude bydlet moc dobře.

A taky že ano, bydlí se mi s ní líp než jsem čekala. Znáte některé teenagery, neuklízí po sobě, hrajou si na hrozné rebely, když něco třeba rozbijí, a nejspíše by se smáli mému vztahu k knihám a zvířatům. Alisha taková není, má ráda pořádek, učí se a na písemky intenzivně připravuje, ve volném čase si čte knihu nebo jde do útulku pomáhat. Přesně můj styl! Ale dost o minulosti, jdeme se věnovat známkám.

***
Po patnácti minutách nám řekl všechny známky. Zapsala jsem si je. Super, mám pouze pět béček! Ještě dostanu vyznamenání! Jsem strašně happy, těším se až se budu moct pochlubit rodině, jsem moc zvědavá na výsledky Liama a Lory. O tom jsem vám ještě neřekla, Liam a Lora jsou mí sourozenci. Lora je moje mladší sestra, dokončuje základku a po ní půjde studovat práva. Vždycky jsem byla její velká sestra a mým úkolem bylo být její nejlepší kamarádkou. Pořád je to moje sestřička, ale měla bych si uvědomit, že jí je už čtrnáct a není to malá holka. A pak je tu Liam, podle všech holek největší krasavec ale zároveň velký šprt, prostě se tak oblékal i choval. Moc jsme se nemuseli dokud jsem nezačala chodit na druhý stupeň a žáci mi začali ubližovat, to si potom každého, jeho slovy 'malého hajzla' podal u ředitele. Jsme od sebe pět let, je mu dvaadvacet a je z něj mladý chemik. Pokud jste postřehli, je mi sedmnáct a možná si říkáte, jakotže jsem v tak brzkém věku na univerzitě. Tohle neberte jako egoup, ale je to pravda; měla jsem tak moc dobré výsledky, až naší rodině navrhli rovný přechod na univerzitu. Byl to můj sen, už jako malý prcek jsem se chtěla dostat na univerzitu a 'někam to dotáhnout'. Nejsem ale sama, je na škole zkoro 50% tohoto případu. Naše rodina má pět členů a všichni máme jméno na L- máma Lilian, táta Leonardo, brácha Liam, ségra Lora a já Lauren. Ještě před dvěma lety nás bylo šest, měli jsme ještě jednoho člena. Můj bývalý nejlepší kamarád, můj milovaný Siby, pes plemena Sibiřského huskyho >>viz. obrázek nahoře<<. Zemřel zrovna když jsem byla nejvíce populární, byla jsem šťastná, nikdo mě neurážel a lidé mě měli rádi, a pak se to vše ztratilo. Milovala jsem jej tak moc, že jsem potom o něj nedokázala přijít. Získala jsem vše a pak o to zase přišla. Od té doby nenávidím lásku, sebrala mi to, co jsem měla nejraději. Nestojím o partnera, nestojím o lásku, ta rodinná mi stačí bohatě.

Tak co myslí Ally tím ,,my"?:o Začíná to být alespoň trochu napínavé? To ještě bude, a jak! Máte se na co těšit, tohle bude jízda... Zdravím vás♡