Ze všech těch možností
jak si ublížit
jsem si nechala zlomit srdce.
Po nocích nespím,
paranoidně o tobě sním,
lidem se vyhýbám,
přesto společnost
postrádám.
Na nic nemám chuť,
a když už si myslím,
že všechny slzy jsem vyplakala,
znovu propadám v pláč.
Už nemohu dýchat,
existuji vůbec?
Ráno se probouzím,
moje postel je tou smrtelnou.
Nejsem připravena na další den,
ne bez tebe.
A ta smutná píseň,
co hraje pořád dokola,
mě již omrzela,
avšak ji nevypínám.
