To jsem zase já,
uplakaná.
Brečet v tvé náruči
moc bych chtěla.
Však život mě naučil,
co smím, a co se nedělá.
A tak zkroucená
v posteli
pláču na polštář,
a ty to ani nevíš.
A já sama nechápu,
proč mi tolik chybíš.
