They don't know about us (Niall Horan FF)

2.-To nestojí za řeč

Sam

Když jsem přišla domů, hned jsem si lehla do postele. Pořád jsem přemýšlela nad tím Nickem. Něco na něm bylo hrozně povědomé. Ale netušila jsem co. Asi po půlhodině přemýšlení jsem konečně usla. Vzbudil mě až telefon.

,,Bianco?"

,,Probudila jsem tě?"

,,Ne... jsem... úplně... vzhůru," řeka jsem mezi zíváním.

,,Takže jo. Promiň. Potřebuju se tě na něco zeptat."

,,Poslouchám."

,,Lucas mě pozval na rande." Nechápala jsem, proč zní tak zoufale.

,,A...?"

,,Já nevím jestli s ním mám jít."

,,Proč bys neměla?" Pořád jsem to nechápala.

,,Vždyť víš jakej je. Nejdelší vztah mu vydržel asi tak tejden. Hrál si s každou holkou a pak jí odkopnul."

,,Možná se změnil," řekla jsem jí.

,,Možná, ale co když ne? Nechci bejt další holka na jeho seznamu, kterej je mimochodem už tak dost dlouhej."

,,Za zkoušku nic nedáš," řekla jsem. 

,,To máš pravdu, ale co když..."

,,Žádný když. Kdyby to byl kdokoliv jinej, neváhala bys. Tak proč teď?"

,,Znám Lucase už od školky. Nechci si zničit přátelství kvůli jedinýmu blbýmu rozhodnutí."

,,Vždyť je to jenom rande. Nemusíš s nim hned chodit. Navíc by to bylo neslušný ho odmítnout."

,,Asi máš pravdu. A ještě něco. Ptal se po tobě ten kluk ze Starbucks, ten jak ses s nim srazila."

,,Jo? A co chtěl?"

,,Ptal se, jestli tu pracuješ."

,,Cos mu řekla?"

,,Co asi? Samozřejmě že pravdu."

,,Fajn. A nepřipomínal ti někoho? Nebo jenom mě?"

,,Ani ne. Přes ty brejle a kšiltovku toho moc vidět nebylo."

,,Tak nic. Asi půjdu spát, abych zítra dorazila včas. A kdy že máš to rande s Lucasem?"

,,Dneska po práci."

,,Tak hodně štěstí."

,,Budu ho potřebovat. Měj se."

,,Ahoj. Zítra mi budeš vyprávět," řekla jsem a típla jsem to.

Niall

,,Co si dáte?" zeptala se holka co stála za pultem.

,,Asi cappucino a borůvkový koláč."

,,Za chvíli vám to přinesu."

,,Díky."

Přemýšlel jsem na Samanthou, od té chvíle co jsme se asi před dvěma minutama srazili na ní nemůžu přestat myslet.

,,Ehm...," odkašlala si ta holka. Nechápavě jsem se na ní podíval.

,,Přinesla jsem vám objednávku."

,,Oh... díky." Chtěla odejít, ale já jí zastavil. ,,Ta holka, Samantha, znáš jí?"

,,Jo, proč?"

,,Pracuje tady?"

,,Pracuje. Ale proč se ptáš?"

,,To je jedno."