They don't know about us (Niall Horan FF)

5.- Máš padáka

Niall se ke mně naklonil, myslela jsem že mě chce políbit, ale nakonec mi jen dal pusu na tvář. Přesto jsem se zachvěla. Když jsem vešla dovnitř, ani jsem nevěděla že se usmívám. Zjistila jsem to až když jsem došla do koupelny a podívala se do zrcadla. Nevím proč, ale byla jdem hrozně unavená. Rychle jsem se osprchovala a lehla jsem si. Usínala jsem s myšlenkou na Nialla.

Ráno jsem byla hrozně natěšená do práce. Vstala jsem brzo, tak jsem si zapla notebook a koukla se na twitter. Koukala jsem jak vyoraná myš na číslo followerů. Přes noc narostlo o téměř tři tisíce. Hned jsem pochopila proč. Na mojí stránce bylo spoustu tweetů stylu: ,,Sleduje tě Niall Horan, OMG já ti tak závidim, nechceš se někdy sejít a pokecat?" a další. Na facebooku taktéž. Podívala jsem se na hodiny a rychle jsem se začala připravovat.

Normálně chodím pěšky, ale jestli to chci stihnout, musím jet autobusem. Skoro mi ujel, no naštěstí jsem ho stihla.

,,Devět korun," řekl autobusák a já zamrzla. Ve spěchu jsem zapomněla peníze doma.

,,Omlouvám se, nevzala jsem si peníze, tak jestli mi otevřete."

,,Dáš mi to zítra, to se občas stane.

,,Děkuju moc."

Do práce jsem se dostala pět minut po otevření. K mému neštěstí se na nás zrovna přišel podívat šéf.

,,Ale ale, Samantho, pozdní příchody netoleruji a ty to víš."

,,Moc se omlouvám, zaspala jsem."

,,Mě ale nezajímá proč jste tu pozdě."

,,Ale vždyť tohle je její první pozdní příchod za ty tři měsíce co tu pracuje."

,,Mě to vážně nezajímá, máš padáka," řekl a odešel.

,,No to je ale..."

,,Sam?" Samozřejmě že se Niall objevil teď.

,,Ahoj Ni."

,,Teď jsi asi bez práce co?"

,,No asi jo."

,,Víš, sháníme stylistku, tak kdybys to chtěla zkusit, dneska máme koncert a před tím zkoušku, takže..."

,,Jo, moc ráda to zkusim, ale nejdřív si dám kafe, ráno jsem vůbec nestíhala."

,,Dám si taky jedno. Třeba cappuccino?"

,,Čokoládový, to je moje nejoblíbenější."

,,Moje taky."

,,Takže si ho dáme dvakrát. A borůvkovej koláč k tomu."

,,No jak vidim, to že tě vyhodili se obrátilo proti mě," řekl Lucas. ,,A to jsem tě ještě bránil."

,,No to víš. A teď nám přines tu objednávku, ať můžeme jít na tu zkoušku."

,,Klid, zkouška je až ve čtyři, máme ještě spoustu času."

,,To nevadí, chci poznat jak to funguje a taky chci poznat kluky."

,,Tak fajn, fajn, ale stejně vyrazíme tak za hoďku, za dvě."

,,Tak jo. A to tu budem sedět dvě hodiny?"

,,Mohli bysme. Nebo bysme se mohli projít po Londýně."

,,Ta druhá verze se mi zamlouvá víc."

,,Tady máte tu objednávku."

,,Díky Lucasi."

Pustili jsme se do jídla a Niall najednou vyprsknul smíchy.

,,Co?"

,,Máš modrou pusu," řekl mezi návaly smíchu.