Záludný Facebook

Je mi to líto

Vzbudila jsem se do krásného slunečního dne. Vstala jsem a procházela jsem se po zahradě.
Lukáš asi ještě spal. Miluju dni kdy tady není Marek. Všude byli krásný kytky. Užívala jsem si takový podzimní až zimný vánek. Chtěla jsem vědět co dělá Lukáš ale nemohla jsem ho najít.

Procházela jsem se až jsem narazila na Markovu pracovnu. Nakoukla jsem dovnitř. Prohlížela jsem si to až jsem narazila na něco co mě zarazilo.
Byla tam složka s nápisem plán.

Nakoukla jsem dovnitř. Moje kámoška je na živu? To byl plán abych se začela chovat normálně? Lukáš o tom věděl celou dobu. Začeli mi téct slzy.

„ Wendy chtěl jsem ti to říct" „ No jasně celou dobu si hrál jak spolu utečeme atd. Největší trest byl že jsem ti věřila" „ Je mi to líto" „ Není"

Utekla jsem do pokoje. Zamkla jsem se a šla pro toaleťák. Zapálila jsem ho a začela víc brečet. Začala jsem se najednou dusit. „ Wendy prosím otevři!" Spadla jsem na zem.

Lukáš určitě slyšel ten pád. „ Wendy co se děje?" Už jsem Zavírala  oči a Lukáš vylezl oknem. Hnedka to uhasil a začal větrat. Vzal mě do vedlejšího pokoje a položil mě.

„ Wendy to zvládneš já ti věřím! Promiň nemohla jsem ti to říct , chtěl jsem ti to říct až Anežka zítra dorazí" Začeli mu téct slzy. „ Wendy neopouštěj mě! Já tě miluju" Taky mi začeli téct slzy. Probudila jsem se v nemocnici. Lukáš spal a mě ruku na posteli tak jsem mu jí chytila.

Lukáš se najednou probudil a usmál se. Tak jsem mu úsměv oplatila.
Zavolal sestřičku že už jsem vzhůru.
„ Pustíme jí zítra ano?" „ Dobře"
„ Přijďte ráno mezi 8-9" „ Budu tady"
Dal mi pusu na čelo a odešel. Vrátil se a u dveří mi zamával. Usmála jsem se a taky mu zamávala.

Už byl další den a já se měla vracet zpět domů. Musím tomu říkat domov když tam bydlím. „ Podepsal jsem všechno, převlíkni se a jedeme"
Udělala jsem to co chtěl a jely jsme domů. „ Marek to ví?" „ Ne, jinak víš co by udělal Ne?" „ Nevím" „ Zmlátil by tě" „ Aha" „ A to nechceš ne?" „ Ne nechci trpět víc" „ Mám dneska pro tebe překvápko"  „ Jaký to ti neřeknu, uvidíš sama"

Už bylo odpoledne a já čekala jaké to bylo překvapení. „ Pojď za Mnou"
Šla jsem za Lukášem. „ Anež pojď jsem" Přiběhli jsme k sobě. Obývali jsme se až jsme spadli na zem. Začeli mi téct slzy štěstím. „ Luky děkuju"

Objala jsem ho a dala mu pusu na tvář. „ Nemáš zaco" „ Anežka tady s námi bude?" „ No jo když už to víš" „ Ale co Marek?" „ Souhlasil"
„ Aha"  Šly jsme na zahradu a byli tam houpačky. Sedla jsem si a Luky mě houpal.

Byla jsem ráda, houpačky zbožňuju a nebyla jsem dlouho na houpačkách.
Žila jsem si úplně suprově ale zítra má přijed Marek. Zatím jsem si užívala než bude zítřech.

„ Půjdu si lehnout jsem unavená" Řekla Anežka. „ Dobře brou" Ještě jsem jí objala a Anežka odešla. Ještě jsem si povídala s Lukym a pak jsem šla taky spát.

Snad se líbí. Omlouvám se za chyby. Děkuji že to čtete.