Forgive || Larry texting

16.

Louis' POV

I když Liam říkal, že se tam ještě nemůžem, ale i tak pojedu. A to rovnou zítra. Ne úplně nadšeně mě musí odvézt Niall, protože bohužel ještě řídit nemůžu a Ni už má auto od patnácti (nevím jak to, ale je to celkem výhoda...) A i kdybych mohl, tak bych se vyboural, protože přes ty vodopády slz nevidím.

***

Čekal jsem na Nialla a přemýšlel jak asi Edward vypadá a jestli mu mám něco koupit. Nakonec jsem alespoň růže uznal za vhodné...
,,Ježiš ty vypadáš jak obživlá mrtvola!"
,,Taky tě zdravím Nialle!"
,,Kdy jsi naposledy jedl?"
,,Předevčírem..."
,,JEDEM"
,,Co, kam?"
,,Na JÍDLO"
,,Ne Nialle my jedeme za Edwardem"
,,Nikdo v mým okolí nebude hladovej!!!"
,,Ok, ale rychle!"
,,Vzhůru do NANDO'S!!!!"

***

Najedli jsme se...teda Niall se najedl. Já jsem byl tak nervózní, že jsem nemohl jíst. On byl očividně v pohodě, protože toho snědl víc jak normální člověk za celej rok. Nevím proč jsem na to jídlo přistoupil, už jsem mohl být u Edwarda...
,,No tak Nialle jedem!"
,,A co do cukrárny na dezert?"
,,Já pro tebe mám skvělej dezert"
,,Fakt???"
,,NE! Pojď!"
,,Ach jo...No tak kam to bude?"
,,Do květinářství"
,,Aha...já myslel, že je v nemocnici..."
,,Ha.Ha.Ha. Musím mu koupit růže"
,,Na co???"
,,Jak jako na co? Tak snad tam nepůjdu z prázdnou"
,,Jo a nechceš mu ještě třeba koupit obrovského plyšového medvěda a bonboniéru?"
,,Mohl bych co?"
,,Louisi! On je v kómatu. Ani nebude vědět, že tam jsi a až se vzbudí, tak kytky budou uschlý a bonboniéra prošlá"
,,NIALLE!!!"
,,No co? Vždyť je to pravda"
,,Ne. Není. On se vzbudí už brzy!"
,,Jak myslíš. Tady máš to květinářství"
,,Děkuju."
Koupil jsem 20 růží a papírek na který jsem napsal:

Moc mě mrzí, že jsme se nemohli potkat na lepším místě. Bez tebe mě to nebaví. Nikdy jsem ti dávat sbohem neměl. Všechno je to moje chyba. Omlouvám se. Doufám, že se vše vrátí ke starému, a že mi odpustíš. I když si to nezasloužím.
Louis xxx

Dosedl jsem zpět do auta a Ni se do mě zase pustil 'proč mu tam něco píšeš?!' nebo 'kolik si za to ZBYTEČNĚ utratil?' Nevím co s ním je. Jednou je tak milej, že by jste ho zulíbali a pak se zase chová na zabití. Už jsem v dáli viděl velikou nemocniční budovu, ve které Edward ležel a začal jsem přemýšlet jak asi vypadá, jak se k němu mám chovat, když je v kómatu apod.

***

Niall šel do cukrárny a já tu stál před nemocnicí a koukal na všechna ta okna. Ve kterém je asi Edward? Projistotu jsem se ještě rozbrečel a vešel dovnitř. Hned jsem šel k nějaké recepční se na Edwarda zeptat.
,,Dobrý den"
,,Dobrý...Co potřebujete?"
,,Uhm...přišel jsem někoho navštívit"
,,Jméno?"
,,Moje nebo jeho?"
,,Tak můžete mi říct rovnou oboje."
,,Já jsem Louis Tomlinson a ležet by tu měl Edward..."
,,No a jak dál?"
,,Uhm...nevím..."
,,Tak já se zkusím podívat jestli tu máme nějakého Edwarda, ale nemyslím si..." Chvíli si něco hledala v počítači. ,,Ne...Žádný Edward tu není"
,,Eh...určitě?"
,,Ano na 100%"
,,No a alespoň nějaký kluk v mém věku v kómatu?"
,,Jo ten leží na pokoji číslo 28"
,,Dobře. Děkuju"
Šel jsem se alespoň podívat jak ten kluk vypadá. Říkám ten kluk, protože nevím kdo to je. Měl by to být Edward, ale asi není vzhledem k tomu, že tu 'žádný Edward není'. Celkem rychlým krokem jsem došel k pokoji číslo 28. Ještě jsem si nebyl jistý jestli se chci podívat...Jak poznám, že to je nebo není "Edward". Alespoň, že vím, že je tak starý jak říkal. Ve dveřích byla malá okénka, kterými se dalo nahlédnout do pokoje. Z místa na kterém jsem stál, jsem viděl jen peřinu, ale kdybych popošel blíž tak bych možná viděl i obličej. Párkrát jsem se zhluboka nadechl a udělal dva kroky blíž. Otevřel jsem oči a kouknul zkrz okýnko. Bohužel jsem tam neviděl a musel jsem jít dovnitř. Otevřel jsem dveře a pomalu jsem vešel. V ruce jsem svíral růže s dopisem vloženým v nich.
______________________________________

Trvalo mi to jen proto, že se mi ten díl 2x smazal, takže jsem to musela psát celkem 3x, tak doufám, že to alespoň stojí za to...
Wolfie :-*