Mr. Baffling [CZ Larry Stylinson]

#15 | Tea & coffee

"Zayne?" rozhlédl jsem se po kavárně, jestli svého přítele, tedy ne v tom daném slova smyslu, zahlédnu. Byli jsme domluveni, že se sejdeme tady a asi za 5 minut. Dobře - jsem tady asi moc brzo, nebo mi jdou špatně hodiny na mobilu a jdu pozdě. Jen to ne. Ale ne, nejdou mi špatně. Chodím dle nich do práce na autobus a vždycky jsem tam akorát v čas a vždycky přijede přesně v tolik, kolik má, a i dle mého mobilu. Toto je celý Zayn prostě.

Neviděl jsem ho, tak jsem se rozhodl, že si sednu k jednomu ze stolů pro dva a počkám na něj. Volal jsem mu asi před hodinou, zdali se můžeme sejít, že je to poměrně dost důležité. Opravdu je to důležité - já neumím nakupovat takové oblečení, jaké mně teď nutí Louis nosit. Mezitím jsem si také objednal, dal jsem si jen čaj a Zaynovi jsem objednal jeho oblíbenou kávu, moc dobře vím, co si tady vždycky dává. Snad tady nebude tak pozdě, že jí bude mít úplně ledovou.

Můj tok myšlenek však přerušily něčí ruce na mých očích. Mírně jsem poskočil a chytl je, než mi došlo, o koho jde.

"Zayne," uchechtl jsem se a on tak sundal ruce z mých očí. Pak si sedl naproti mně a přesně v tu chvíli k nám přišla číšnice, která na nás vrhla divné pohledy, položila naši objednávku a s odfrknutím odešla. Já jsem to nechával tak být, bylo mi to poměrně jedno, neřešil jsem to. Byl jsem zvyklý, poněvadž jsem byl zvyklý na pohledy díky tomu, co jsem měl na sobě oblečené. Ale když jsem se podíval na Zayna, všiml jsem si jeho naštvaného pohledu. Nadechl jsem se.

"Ne Harry, nezkoušej to na mně. Víš, co si o tom myslím a ne," zhluboka se nadechl a položil si ruku na tu mou, která si hrála mezi prsty se lžičkou. Vzhlédl jsem na něj od čaje. "Nebudu jen tak nečině přehlížet. Prostě mě to nebaví, vidím, že tě to zraňuje," slabě se na mě pousmál a sledoval mě. Byl to od něj zvláštní pohled, poslední dobou zprávy mezi námi byly celkově dost zvláštní.

"Nezraňuje mě to," zavrtěl jsem hlavou, ale ruku jsem z té jeho neodtahoval. Netuším proč - možná se mi to i líbilo, nebo to jen bylo prostě příjemné. Není to ostatně to stejné?

"Alespoň mi nelži do očí," zamumlal Zayn a přitáhl si židli ještě blíže ke mně. Já jsem ho jen překvapeně sledoval a přemýšlel jsem, oč mu vlastně jde. Mou ruku stále držel a já v té své už nedržel lžičku - poněvadž mi to připadalo blbé - a tak jí mohl vlastně džet celou a pevně.

"Zayne, co se d-" Nestihl jsem to ale doříct, poněvadž se během krátkého okamžiku ocitly ty jeho rty na těch mých. Jen jsem vytřeštil oči a chvíli se díval na něj. Když se však jeho rty znova pohly, čímž mi tak nějak naznačil, že to pokračuje, tak jsem zavřel i ty své a líbal ho dál. Nemůžu říct, že by mi to bylo nepříjemné, ale zase na druhou stranu jsem neměl ani motýlky v břiše. Ale určitě to bude tím, že jsem jen nečekal, že se tohleto může stát a že jsem vlastně i bral Zayna jako kamaráda. Ale neříkám, že k němu nikdy nebudu schopen cítit snad něco více.

Po chvíli jsme se od sebe odtáhli a já ho jen sledoval. Vlastně jsem absolutně netušil, co si mám teď myslet. Jako při polibku byl můj mozek jakoby zatemněný a jako kdybych měl tam, kde má být mozek prázdno - teď jsem tam měl naopak až moc plno. Netušil jsem, na co se zeptat první, co řešit první, kam se vůbec dívat. Proto můj pohled setrvával na Zaynovi, od kterého jsem očekával nějaké to vysvětlení. To se taky po chvíli dostavilo.

"Harry, já..." nadechl se Zayn, který na chvíli pustil mou ruku, přičemž se ale následně obě jeho ruce přesunuly na má stehna. Podíval jsem se na chvíli na jeho ruce a pak jsem vzhlédl k němu. "Netuším, jak se mi zrovna teď tohle podařilo. Asi jsem díky té číšnici to v sobě konečně rozhoupal. Netuším, chtěl jsem to udělat už hodně dlouho a tak se to prostě stalo. Ale nelituji toho, skutečně ne," podíval se na mně a slabě se dále usmíval. Já jsem těkal pohledem na jeho oči, na okamžik i na jeho rty, které byly před chvíli byly na těch mých a tak úžasně jsem si to užíval, a ještě na okolí, na všechny v kavárně.

Nadechl jsem se, poněvadž jsem si uvědomil, že bych asi měl skutečně něco říct, ale míst toho jsem byl schopen jen sledovat jeho a místo toho jsem se k němu natáhl a znova jsem spojil ty naše rty.

Tohle samozřejmě ani jeden z nás nečekal - vskutku, tohle jsem nečekal ani já. Ale i tak mi to oplácel a jeho ruce se pomalu sunuly výše. Nevadilo mi to. Zayna jsem znal a on moc dobře znal mně, a tedy věděl, jak na to jsem vůči vztahu - dost bídně. A tak na mě jistě nebude spěchat, tedy alespoň já v to doufám, že bude milý a nebude na mě spěchat.

Tedy, i vím jaký byl v předchozích vztazích a dle toho, co mi tvrdil, měl pár kluků, pro které to bylo jejich poprvé a z toho kromě jednoho měl i s dalšíi dále vztah. Byť vydržel třeba jen tři až čtyři měsíce, vím, že mu mohu věřit a že mě nijak nezklame. 

__________________________________________________________________________
Jsem to trochu nevydržela a pridavam díl 😇 jeden jediný díl za prázdniny tak či tak 😋😚 Snad se zvrat líbí 😈👅💕

Eště som sa chtěla na závěr omluvit, pokud tam náhodou někde chybí písmenko, ale má to dva důvody -> píšu na taťkovém ntb, který má klávesy dále od sebe, a za druhé píšu do WordPadu (ne Wordu), kde to neopravuje.