Kittens & games - L.S.

2. This is what you came for

LOUIS POV

Kotě bylo vyřízené a já doufal, že mě opravdu poslechlo a šlo do bezpečí. Vyhnal jsem ty zelené nevinné smaragdy z mysli a šel zachránit, co se dalo. Se zbraní skloněnou k zemi jsem běžel do přední části domu. Ozval se výstřel a křik. "Do píče!" sykl jsem a zrychlil. Bez mrknutí oka jsem zastřelil nějakého týpka, co na mě zvedl pistoli a běžel dál. Dostal jsem se do bitevní vřavy. Přirazil jsem své tělo na převrácený stůl, abych měl alespoň nějaké krytí a uviděl Malika a Payna pár metrů ode mne, skryté za položenou komodou. 

Oni si mě taky všimli a posunky domluvili plán. Kývl jsem a v duchu si spočítal náboje. Jo, to by mohlo stačit. Nechal jsem až nepřátelé dostřílí, v tichu zvedl tělo a slepě pálil do zmatených těl. Pak jsem se opět skryl za stůl a doufal, že mě zachrání alespoň od několika kulek. Při další pauze se zvedl Malik a já pomalu vykoukl a zjistil pozice útočících mužů. Tři na levé straně asi pět metrů ode mě a jeden napravo ve vzdálenosti asi dvou metrů. Frustrovaně jsem se zasmál. Parádní den.

Zamířil jsem a když si nedával chlápek napravo pozor, vpálil jsem mu kulku přímo mezi oči. V tu chvíli přišly posily a dorazili zbývající tři. Otřel jsem si čelo. "Ztráty?" ptal se hned boss jednoho z příchozích.

"Asi padesát lidí, ale vaše soukromé části domu byli ubráněny, pane. A s těmito mrtvolami," ukázal na mrtvá těla před námi. "je napočítané dvacet osm útočníků. Dva unikli, jeden byl postřelený." Podal hlášení a já čekal na úkol.

"Naše zakopejte na našem a cizí někde v lese. Tomlinson, Malik, vy pojďte se mnou." Oznámil a rozešel se do domu. Lidé kolem nás zatím sbírali mrtvoly a nosili ven. 

Došli jsme do jeho pracovny a on si sedl do svého koženého křesla. "Malik má na starosti tohle." Hodil na stůl jednu složku a snědý muž si ji hned vzal a otevřel. "Zabít. Chci aby to vypadalo jako sebevražda." Určil podmínky a když Malik přikývl, propustil ho. 

Payne se položil do opěrky a propálil mě pohledem. "To že tady máme zvěda, ti doufám došlo." Ušklíbl se, když jsem kývl. "Oba víme, že nemáš osobní život a to mi teď naprosto vyhovuje. Budeš tu - v mém krásném domě, dokud ho neodhalíš. Můžeš chodit kamkoliv, kam ti sám nezakážu, všude tě ochranka pustí. Už by o tom měli vědět. Ale doufám, že za odměnu, mi najdeš toho parchanta a řekneš mi to." Tmavé oči se zaryly do těch mých.

"Fajn. Ještě něco?" Smířil jsem se s tím, že svůj byt dlouho neuvidím. Nějak mě to netrápilo, právě naopak. Podle slov šéfa jsem mohl kamkoliv. I za tím kotětem!

"Začneš hned. Teď běž!" ukázal na dveře a já s úsměvem odešel. Za dveřmi jsem prudce vydechl, potřebuju seznam lidí, který spadají pod Payna. A doufal jsem, že je Grimshaw stále naživu, aby mi ho mohl dát.

Oddechl jsem si, když jsem ho uviděl jak něco řeší na počítači na trávníku za domem. "Grimmy!" zakřičel jsem na něj a počkal až ke mně přiběhne.

"Ano, pane Tomlinsone?" balancoval s pootevřeným notebookem a čekal na mé pokyny. 

"Pošli mi prosím seznam lidí, kteří pracují pod šéfem. Mám nějakou práci." Kývl jsem na vyššího muže a šel k bazénu. Tam jsem si sedl na lehátko a zavolal jednoho z poskoků, aby mi obstaral laptop. Ten mi při otevření ukázal přesně ten seznam, který jsem potřeboval.

"Začínáme." zašeptal jsem a při tom jsem začal i plánovat záchranu zelených očí.

--------------------------------
A jsem zpět :D nebojte, už příště tu bude Harry ^-^ a máte se na co těšit :P

Hoďte vote a koment!

Vaše AMAYAHKat ^-^