LOUIS POV
Paynovi lidi už určitě byli všude a hlídali mě na každém rohu a já snažil nemyslet na zraněnou ruku a napumpovaný adrenalinem jsem více zakryl kotě v objetí a snažil se běžet rychleji.
"Boo!" dostal ze sebe Harry a já koukl do jeho velkých smaragdů. "Ne." Otřásl se strachy, když před nás vstoupil muž a držel zbraň namířenou na mě. Kotě zaprskalo, naježilo se a stáhlo uši dozadu.
"Nech nás na pokoji, Synnotte," zamračil jsem se na nasvaleného zrzka přede mnou a chtěl jsem též vytáhnout zbraň, než jsem si vzpomněl, že jsem ji nechal v bytě. Polil mě studený pot.
"Pan Payne nebyl moc nadšený, když zjistil, že jsi mu ukradl hybrida, kokote. Takže jeho čeká smrt a tebe taky. Až na to, že tebe zabije opravdu pomalu a kurva bolestivě." Usmál se nad tou představou Synnotte a já přitiskl kotě ještě blíž k sobě. Nic se mu nesmí stát!
"Ale prosimtě," uslyšel jsem, než Synnottovi proletěla kulka hlavou a skácel se na zem přede mnou. "Někteří lidé prostě nemají to správné něco, aby mohli být padouši." Odfrkl si hlas za mnou a já se otočil, abych spatřil Malika s bezbožným úšklebkem a zbraní namířenou na mě. "Ale proto tu nejsem." Spustil ruku k tělu a zbraň zajistil. "O dvě ulice dál je tmavě červený Jeep, který nikdo hledat nebude a všechny vaše věci tam máte plus nějaké jídlo." Hodil mi klíčky od auta a ukázal směr k vozidlu.
"Proč to děláš?" Podařilo se mi chytit klíčky a přitom neupustit kotě, které se zvědavě koukalo na Malika. Podrbal jsem hybrida a znovu zaostřil na muže přede mnou.
"Řekněme, že je to v mém zájmu," mlaskl. "Nejde o tebe, jen chci, aby Payne trpěl." Na chvíli nechal spadnout masku a já viděl bolest a zlost, ale pak tu byla znovu a já nemohl nic vyčíst.
"Děkuju," už jsem se nezdržoval, kývl na Malika a spěchal k autu.
Při jízdě nad tím, co strašného se muselo Malikovi stát, aby chtěl ublížit Paynovi. Ale....každý kdo skončil u mafie si musel projít peklem, jinak by tam neskončil. Nejdřív jsem jel přímo na sever, pak to stočil na jihovýchod a nakonec jen na jihozápad. Snad mě příště nenajdou tak brzo.
"Pojď ke mně," poplácal jsem si na stehno a nechal Harryho, aby si sedl na můj klín, když řídím. "Taky bys to do Malika neřekl, co?" Podrbal jsem hybrida pod bradou. "Aspoň teď máme takového spojence, kotě. Že ano?" Políbil jsem Harryho do vlasů a ten spokojeně zamňoukal.
Po šestihodinové jízdě jsem zastavil a šel se kouknout, co vše je v autě. Vše důležité naše z minulého bytu tu opravdu bylo, dvě plné tašky s jídlem v konzervách či předem upravené v pytlících a pod falešným dnem v kufru bylo i pár zbraní.
U kohokoliv jiného bych auto zaparkoval někde v lese a vyměnil ho, aby mě náhodou nesledovali, ale něco mi říkalo, že Malikovi věřit můžu.
------------------------------------------------------------------
Hello! :P
Věříte Malikovi nebo ne?? :O A chcete aby měl happy end Malik nebo Niam?? :D (Protože ho dostane jen jeden! </3 )
Brzo na viděnou,
Vaše AMAYAHKat ^-^
ČTEŠ
Kittens & games - L.S.
FanfictionZelená očka si mě prohlížela a hybrid udiveně švihal ocasem. Když znovu zazněla střelba, stáhl uši k hlavě a vyděšeně zakňučel. "Klídek malý," konečně jsem rozmrzl, přešel jsem k němu a podrbal jsem ho ve vlasech. Spokojeně zavrněl. "Běž zpátky do m...
