Kittens & games - L.S.

1. Bang bang

LOUIS POV

Byl jsem zlý muž. Pracoval jsem pro špatného chlápka a vlastnil zbraň. Mou rukou zemřelo hodně lidí i hybridů. Měl jsem na účtu špinavé peníze. Ale nic mi nevadilo. Rodinu jsem neměl, nikoho blízkého. Existovala pro mě jen práce. Ten den se však vše změnilo. Ten den, co se vše posralo. Ale bylo by nejlepší začít pěkně od začátku, že?

*****

Mým pokojem se rozlehl zvuk budíku tak jako každé ráno. Bez nějakého zdržování jsem ho vypnul a s rozespalou tváří vstal. Už jsem byl zvyklý spát jen pět hodin a zbytek dne pracovat. Proto jsem byl asi jeden z nejlepších v mém oboru. Škoda, že má práce byla nelegální. Nasoukal jsem se do černého trička a černých kalhot. Na tričko patřil postroj na skrytí zbraně pod sakem. Zasunul jsem do něj malou pistoli a vzal si černé sako.

Ranní rutinu jsem v koupelně odbyl rychle. Vyčistění zubů a deodorant byl základ. Tak proč je tolik lidí nepoužívá? Vše v bytě jsem zkontroloval. Dobrý. Výtahem jsem sjel do garáží a šel k mému obvyklému místu. A tam stálo moje BMW M2. Má modrá kráska. Nastoupil jsem a otočil klíčkem v zapalování. Motor naběhl a já se ušklíbl. Miluju ten zvuk. S puštěním rádia jsem si nasadil sluneční brýle a vyjel. Moderátor ohlásil šestou hodinu ranní a uvedl další píseň. Paráda, skvěle stíhám.

Hnal jsem se ulicemi města a sluneční brýle skrývali mou identitu před ostatními lidmi. Pobrukoval jsem si chytlavou melodii. Stáhl jsem si okýnko a zapálil si. Nikotinový kouř jsem pomalu vdechoval a užíval si ranního studeného vzduchu. Olízl jsem si suché rty a znova popotáhl z cigarety. Když už jsem končil u filtru, konečně jsem zahlédl budovu, kterou jsem potřeboval. Vilu mého šéfa. Bosse mafie. 

Obří barák na ještě větším pozemku, který zahrnoval vše, co můj nadřízený chtěl nebo potřeboval. A všude měl jeho lidi, takže se sem obyčejný smrtelník nemohl dostat. I když....nikdo rozumný by tu nikdy nechtěl být. 

Na vrátného, ošklivou gorilu s jizvou přes celý obličejem jsem kývl a on mě s vražedným pohledem pustil dovnitř. Jel jsem pár kilometrů štěrkovou cestou a pak zaparkoval před velkou fontánou s masivní sochou lva. Jako by si musel stále připomínat, kdo tu vládne, zakroutil jsem očima. Pozdravil jsem ochranku u vchodu a podivil jsem se, když mě zastavila.

"Šéf je vzadu u Freaka." Sykl a kývl hlavou k zadní části domu. Šéf tam choval ve velkém výběhu mědvěda baribala s jménem Freak. Jak sladké, protočil jsem oči, když jsem poprvé zaslechl jeho jméno. 

"Jdu tam," přátelsky jsem ho poplácal po rameni a s mrknutím jsem se dal přes zahrady. Dostal jsem se k velkému prostoru ohraničenému vysokou zdí a nerozbitnými okny. 

"Hoďte mu to tam!" Autoritativní hlas prořízl ranní vzduch a obří kus masa vydal pleskavý zvuk, když dopadl na zem. Černá šelma se k němu hned vydala a zakousla se do syrové pochoutky. "Tak co? Chutná ti, obludko?" Můj šéf se ledovým hlasem ptal němého zvířete a přitom se ďábelsky šklebil.

"Dobré ráno, pane Payne." Pozdravil jsem třicátníka před sebou. Ten se s potěšeným úšklebkem na mě otočil.

"Oh, jeden z mých oblíbených zaměstnanců. Dobré, pane Tomlinsone." Nechal jsem si potřást rukou. "Počkejte až přijede pan Malik a přijďte ke mně. Mám pro vás práci," zaúkoloval mne a dal mi znamení, abych odešel.

Byl jsem rád, že jsem dnes mohl pracovat s Malikem. Moc jsem se s lidmi nekamarádil, ale s ním jsem si potykal a o flašku nebo trávu jsme se dělili celkem často. 

Obešel jsem chlápka u zadního vchodu a vešel do domu. Potichu a opatrně jsem kráčel bludištěm děsivých chodeb. Stěny byly pokryty drahými blbostmi, které měli ukazovat Paynovu moc. Zlato, platina, diamanty a další cenné kovy samozřejmě nechyběly. 

Zarazil jsem se. Bylo tu až moc ticho. "Sakra!" zašeptal jsem. Tenhle dům byl plný lidí, muselo se něco dít.

Moje domněnky potvrdila střelba někde nalevo ode mne. "Doprdele!" zaklel jsem o něco hlasitěji. Podle někoho tam měl 'hernu', ale já kurva nevěděl, co tím ten kretén myslí. Rychle jsem vytáhl zbraň a tiše se rozběhl k napadenému místu. 

"Doprdele! Doprdele!" šeptal jsem, když jsem míjel mrtvolu v tratolišti krve. Toho chlápka jsem neznal, ale stejně, tohle bylo zlý.

Zahnul jsem do další chodby a zamrzl v pohybu. Přede mnou stál kluk v boxerkách a velkém triku a každý, kdo nebyl slepý, viděl karamelová ouška a ocas, kterým nervózně švihal. Uchechtl jsem se. Tak s tímhle si ten parchant hrál. Už mi to došlo. A tím zvukem jsem přilákal pozornost tvora přede mnou. Byl tak nádherný a já si ho hned zamiloval a chtěl ho jen pro sebe.

Zelená očka si mě prohlížela a hybrid udiveně švihal ocasem. Když znovu zazněla střelba, stáhl uši k hlavě a vyděšeně zakňučel. "Klídek malý," konečně jsem rozmrzl, přešel jsem k němu a podrbal jsem ho ve vlasech. Spokojeně zavrněl. "Běž zpátky do místnosti, ze které si odešel. Přijdu si pro tebe a odvezu si tě domů. Slibuju." Dal jsem mu eskymáckou pusu a on se rozběhl chodbou. Věděl jsem, že dostat ho bude těžké, ale ty zelené oči mě za to stály.

-----------------------------------------------
Doufám, že tu není moc chyb *worried face*
Napište mi svůj názor ^-^
Nevím, kdy vyjde další část, ale budu se snažit :P a bude to stát za to ^-^

Vaše AMAYAHKat