The Horse Whisperer (FF-Zayn Malik)

The Horse Whisperer - 4. díl

Dnes jsem měla půl dne volno, protože Alena byl doma, takže jsem vzala Bonza a rozhodla se, že si udělám velkou procházku.

Procházela jsem se skoro dvě hodiny, až jsem došla k velkému jezeru, o kterém jsem neměla ani páru, že tady vůbec je.

Lehla jsem si k vodě do trávy a spokojeně zavřela oči. Sluníčko příjemně hřálo, dokud mi do trajektorie někdo nevstoupil a nezastínil mě. Otevřela jsem jedno oko a potichu vydechla. Zayn. Opět jsem ho zavřela.

"Sleduješ mě?" zeptala jsem se a pořád měla zavřené oči.

"To ne, ale jsi na mém pozemku," řekl povýšeně. Otevřela jsem oči a rychle se posadila.

"Och, tak to se velice omlouvám. Moje chyba," řekla jsem ironicky a postavila se. Chytl mě za ruku a stáhl k sobě do sedu. Ani nevím, kdy si sedl.

"Nevadí mi to. Zůstaň," pousmál se a já se nepříjemně ošila, ale zůstala jsem sedět.

"Jak se máš?" zeptal se a já se potichu uchechtla. Tohle není jeho obvyklé chování, ale nijak jsem to nedávala najevo. 

"Dobře, díky za optání, co ty?" koukla jsem se na něj.

"Taky," pousmál se a zakoukal se na vodu. Já se začala smát. Koukl se na mě, aby zjistil, proč se směju. Naši psi si spolu hráli a byli opravdu roztomilí.

"Někdo si tady našel sympatie," zasmála jsem se a koukala na ně dál.

"Nejen oni," zašeptal a já se koukla, protože jsem nevěděla, jestli jsem se nepřeslechla.

"Říkal jsi něco?" zeptala jsem se pro jistotu.

"Ne, nic," pousmál se a já zavrtěla hlavou.

"No lhaní ti taky moc nejde," oplatila jsem mu minulou narážku.

"Takže, míváš někdy volno?" zeptal se najednou.

"Jak se to vezme. V podstatě mám volno pořád, ale nemám ho nikdy," zasmála jsem se a on nechápavě nadzvedl obočí.

"Přes týden se starám pouze o koně a celkově za den to jsou tak dvě hodiny času, ale tím že je to přes celý den, tak nic podniknout nemůžu," vysvětlila jsem a on chápavě zakýval hlavou.

"Takže to nemáš nikdy volno?" ptal se dál.

" Můžu mít jedno volno v měsíci volno na jeden den," kývla jsem hlavou.

"A kdy ho budeš mít?" byl neodbytný.

"Ještě nevím, zatím jsem nad tím nepřemýšlela, ani jestli ho chci," přiznala jsem se.

"A kdybych ti dal důvod?" koukl se na mě.

"Chceš abych si vzala volno a strávila ho s tebou?" zeptala jsem se nevěřícně a pohled mu opětovala.

"Eh... Ano," přiznal se a já se uchechtla. Tak to jsem nečekala. A asi jsem ho tím naštvala nebo spíše urazila. Vtáhl rty do pusy a jeho nozdry se rozšířily. Vydechl a postavil se.

"Jsem rád, že jsem tě pobavil," řekl ne moc příjemným tónem. Už chtěl odejít, ale stihla jsem ho chytit za ruku.

"Zayne, počkej," řekla jsem a postavila se na proti tobě.

"Nejde o to, že bych nechtěla, ale je to... Komplikované," našla jsem to vhodné slovo.

"Co může být komplikovaného na tom, vzít si volno a být se mnou?" zeptal se a jeho nepříjemný tón tam stále byl.

"Ty," zašeptala jsem a sklonila hlavu na své boty, které pro tentokrát byly mnohem zajímavější než jeho nádherné oči, rty a celkově jeho tvář. Ovšem on to viděl jinak. Chytl mou brady mezi svůj palec a ukazovák a zvedl ji k sobě.

"Já?" zeptal se potichu a opět nazvedl obočí. Přikývla jsem.

"Koukni máš tady svoji pověst, která mě absolutně nezajímá, protože nejsi takový, jaký tvrdí že jsi, ale to oni neví a neuvěří mi. Alena mě varovala, že si na tebe mám dát pozor a držet se od tebe dál. Vím, že jí do toho nic není, ale pořád je to moje práce a já některé její rozhodnutí musím respektovat, už kvůli těm dětem," zašeptala jsem a na chvíli se odmlčela. Nemluvil, čekal až budu pokračovat.

"Když jí řeknu, že chci volno, bude se ptát. Nemůžu jí říct, ale víš budu celý den se Zaynem, neměj strach. To by asi nešlo. Taky tady nic není, což znamená, že když budu chtít volno, bude předpokládat, že chci jet někam na výlet, což znamená, že až poveze děti do školky, já pojedu s ní do Ely na nádraží. A jelikož jsem tady vlakem nikdy nejela, půjde se mnou na nádraží a počká než pojede vlak. Věř mi, znám ji. Takže ne že bych s tebou nechtěla strávit den, je to velmi lákavá nabídka, která se neodmítá, ale..." opět jsem se odmlčela.

"Chápu," zašeptal a pustil mě. Zdálo se mi to nebo byl zklamaný a smutný.

"Zayne," chytla jsem ho opět za ruku.

"Jen jsem ti chtěla říct, že to musíš líp naplánovat," posmála jsem se. Vlastně jsem s ním opravdu chtěla strávit den a poznat ho mnohem víc.

"Dobře, naplánuju to a řeknu ti minimálně týden dopředu," usmál se a lehce mi palcem přejel po tváři. Přivřela jsem oči. Byla jsem nesvá, protože tohle něžné zacházení k němu nešlo a ani mi ho neukázal, takže jsem byla pochopitelně velmi zmatená.

"Kdy musíš být dneska doma?" zeptal se a stále mi přejížděl palcem po tváři a čelisti a sem tam sjel i níž na krk.

"Stačí když budu doma kolem šesté hodiny," zašeptala jsem a on se koukl na mobil.

"Jsou tři, můžu ti dělat společnost?" zeptal se a já jsem s úsměvem přikývla.

"Tak pojď," usmál se a přetáhl si tričko přes hlavu. Já jsem naklonila hlavu na bok. Nejen proto, že jeho tělo bylo k nakousnutí, ale taky proto, že jsem nevěděla, co chce dělat, než mi došlo, že za ním je voda.

"Děláš si srandu, že jo?" zeptala jsem se s nadějí.

"Nedělám," zasmál se a stáhl si kalhoty. Bože, to mi dělá naschvál? Já jsem stála a sledovala ho. Ničeho jiného jsem schopná nebyla. jeho dokonalé tělo a ty tetování. Bylo mi teplo a ano došlo mi, že potřebuju schladit. Skopla jsem si rychle boty, stáhla mikinu a kalhoty a zůstala v černých kalhotkách a černím tílku. Na nic jsem nečekala a skočila do vody, protože byla velká pravděpodobnost, že bych skočila na něco jiného.

Zayn jen pobaveně zakroutil hlavou a skočil za mnou. Vynořila jsem se a hledala Zayna, který tady nikde nebyl, než se najednou vynořil přede mnou.

"Blbče, víš, jak jsem se lekla," zasmála jsem se a postříkala ho vodou.

"Hej," zasmál se taky a oplatil mi to. Nechtěla jsem si to nechat líbit, a proto jsem ho chtěla postříkat znovu, ale chytl mě za ruku a přitáhl k sobě. Byla jsem donucena dát mu ruce kolem krku a nohy kolem pasu jsem mu dala kolem pasu. Ovšem držela jsem si lehkou vzdálenost. Koukal mi do očí a přímo mě jimi propaloval. Dýchali jsme rychleji než je běžné, než si mě přitáhl jednou rukou za zátylek a políbil mě. Opět jsem  cítila jeho úžasné rty na těch svých. Druhou rukou přejel po mých zádech a skončil na křížích, za které si mě přitiskl k sobě, což způsobilo, že se naše rozkroky o sebe otřely. Vydechla jsem mu do rtů a aniž bych si to nějak uvědomovala, lehce jsem přirazila svou pánev znovu proti jeho. Teď zavzdychal on a rukou si mě mačkal proti sobě. Otírali jsme se o sebe a jemu to způsobovala malou neplechu. No možná malou neplechu, ale ta věc rozhodně malá nebyla...

Takže dívky a slečny, jak pokračovat? Myslíte, že je brzo, aby s ním něco měla nebo není? Chci znát váš názor, protože jsem tuhle povídku chtěla pojmout i z té strany, že bych dávala na výběr a vy si řeknete, jak má děj směřovat. Co vy na to?