The Horse Whisperer (FF-Zayn Malik)

The Horse Whisperer - 6. díl

Pro tebe sophibloos :)

Zrovna jsem malým traktorem, na kterém jsem měla přidělány hrabě, jezdila po jízdárně, aby písek a guma byla uhlazena a připravena k ježdění.

Pak jsem traktor uklidila a začala připravovat věci na přeskoky. Zrovna jsem býka ohnutá a připevňovala kladku ke kůlu, když jsem uslyšela a hlavně cítila bolest na pravé půlce mého zadku.

Lekla jsem se a malém spadla do písku, kdyby mě Zayn nechytil. Hned se mi do nosu dostala jeho kořeněná vůně smíchaná s pachem cigaret.

"Máš špatně svědomí?" zasmál se a postavil mě na nohy. Sám si dřepl a začal upevňovat kladku.

"Ne, jen jsem ti chtěla udělat radost," řekla jsem dost ironicky.

"Tady se někdo špatně vyspal," postavil se na proti mně a chytil mě za boky.

"Jsi tady brzo," konstatovala jsem.

"Chtěl jsem ti pomoct a jak jsem viděl, udělal jsem dobře," zasmál se. Nafoukla jsem tváře.

"Fajn a už jsem to nemohl vydržet. Stýskalo se mi," zašeptal a lehce zvedl koutky nahoru.

"Mně taky," usmála jsem se a přešla mu rukama od předloktí až po ramena.

"Jdu připravit Miu," usmála jsem se a odešla do stáje osedlat Miu.

Musím přiznat, že to bylo velmi divné. Tohle všechno. Ta změna! Vůbec jsem ji nechápala. Proč? Bylo to proto, že chtěl? Nebo snad proto, že to potřeboval? Kdo ví!

"Tak jsem tady," řekla jsem a vedla Miu za sebou. Zayn mi otevřel vrata a já prošla. Následně vyšel ven a zavřel.

"Tak se předveď," usmál se a já začala klusat.

***

"Jsem mrtvá," řekla jsem, když jsem odsedlala Miu a vše uklidila.

"Ani se ti nedivím," usmál se a já zavrtěla hlavou.

"Přemýšlela jsi o tom společném dni?"

"Ehmm... Ano," usmála jsem se a lehla si do trávy. Zayn si lehl vedle mě a nejspíše čakal, co mu odpovím.

"No mohla bych příští pátak," pousmála jsem se a pootočila hlavu na něj.

"Dobře, vezmu si volno," usmál se a já se rozplývala nad jeho krásným úsměvem.

"Co je?" zeptal se po chvíli.

"Co by bylo?" nechápala jsem.

"Koukáš se na mě tak... mlsně," zasmál se a já musela protočit oči, i když jsem se chtěla smát taky.

"Jen si něco namýšlíš," usmála jsem se a znovu odvrátila pohled na modrou oblohu.

"A ty si vymýšlíš. Moc dobře jsem to viděl. Jen to přiznej! Jsem kus a moc, moc, moc se ti líbím," zasmál se.

"Zase nebudeme přehánět ano!" zvedla jsem ruku a uchechtla se.

"Ale no tak. Řekni mi pravdu," zašeptal mi do ucha a já se lekla z jeho náhlé blízkosti.

"Pravdu? Jakou pravdu?"

"Že se ti moc líbím," usmál se.

Pootočila jsem hlavu a prohlédla si ho. Tmavé vlasy, které byly v dokonalém účesu a s vyholenými boky. Správně vysoké čelo, husté obočí, dlouhé řasy, krásné oči, které měly prostě dokonalou barvu a jiskru. Rovný nosánek, plné rty, krásné zuby a dokonalý úsměv. Ostře řezané lícní kosti a mírné strniště, které mu přidávalo na přitažlivosti. Snědší barva mu dávala exotický nádech. A to se bavíme jen o jeho tváři.

"To je slabé slovo," zkousla jsem si ret a byla jsem si jistá, že mé tváře nabraly červený odstín. Což se mi potvrdilo v ten moment, kdy jsem cítila horko a taky jeho smích. Bože ten božský zvuk, který vydával. Nejkrásnější však byl jeho jazyk, který si vždy při velkém úsměvu lehce zkousl mezi zuby.

"Jsi krásný," zašeptala jsem a pořád přejížděla pohledem po jeho tváři. Nemohla jsem odolat a pomalu zvedla ruku k jeho tváři. Přejela jsem prstem po jednom obočí, jela po spánku na jeho tvář až dolů k jeho čelisti na bradu. Líbilo se mi dotákat se jeho hebké kůže. Tedy pokud jsem se nedotýkala jeho strniště. Ještě víc se mi líbilo, když pod mojim dotykem přivíral oči. Nechala jsem ruku na jeho tváři a palcem začala hladit jeho spodní ret. Když jsem po něm párkrát přejela, pootevřel rty a vydechl teplý vzduch.

"Dokonalý," dodala jsem a chtěla stáhnout ruku dolů. Jeho ruka vyletěla vzhůru a překryla tu mou, takže mi zabránila v odtáhnutí. Přiblížil se ke mně a zakoukal se mi do očí.

"Zase nepřeháněj," usmál se a já zavrtěla hlavou.

"Jo, jsi dokonale otravnej," zasmála jsem se. Zayn jen překvapeně pootevřel pusu.

"Hej," zasmál se a začal mě lechtat.

"Zayne! Ne! Prosííím," smála jsem se a kroutila se, jak žížala.

"Co za to?"

"Cokoliv, jen přestaň!" smála jsem se.

"Opravdu?" usmál se a já zmoženě přikývla.

"Polib mě," zašeptal a já přestala dýchat. Opravdu to vyslovil? Opravdu chtěl, abych ho políbila?

"Cože?"

"Polib mě," zašeptal znovu a přiblížil se blíže k mým rtům.

"Polib mě," zopakoval skoro zoufale do třetice a já zvedla hlavu. Lehce jsem se otřela o jeho rty sem a tam. Nasál jsem jeho spodní plný ret mezi své rty a vydechla nosem, nad tou jemností a sladkostí, kterou jeho rty měly. Odtáhla jsem se a udělala to samé s jeho vrchním rtem. Cítila jsem, jak se jeho ruka přesunula na můj krk, aby si mě mohl přidržet. Chtěla jsem víc. Nežádala jsem o vstup do jeho pusy, prostě jsem se tam prodrala a vyhledala jeho jazyk tím svým. Vůbec nebyl proti a polibky mi pár minut oplácel, dokud nám stačil dech.

"Asi tě budu lechtat častěji," zašeptal, když nabral dech.

"Budu tě líbat i bez toho," pousmála jsem.

"Tak to udělej," vydechl a než jsem stihla spojit naše rty v dalším polibku, udělal to on.