Jsem šéfem svého šéfa

24.

Zoufale zalomcuju rukama a z úst mi vycházejí steny.
„Tohle neníah fér." Snažím se něco udělat s těmi pouty a pásem... marně. Můžu si jen užívat tu slast. S výkřikem se udělám a zašpiním si bříško a kalhoty. Zoufale oddechuju a se zoufalstvím sleduju, že můj penis začíná být zase tvrdý. Musí mi to vyndat. Tohle celou cestu nezvládnu.
„Leoneeh, " zakňourám. On ale nereaguje. Začnu vykřikovat jeho jméno a on zatne zuby.
„Pane, " zaskučím a on zastaví u krajnice. Hlasitě oddechuju. Jsem naprosto vyčerpaný a spocený. Nahne se ke mně a mé srdce začne být jak splašené. Kousnu ho do rtu a mírně za něj zatahám. Jsem zoufalý.

Lehce se uchechtnu když si začne stěžovat. „jen oplácím." stále se dívám na cestu. Ty jeho steny a chrastění pout díky třasu mi stačí abych věděl, že je na hranici ještě zvýším vibrace i když vím že se za chvíli udělá.
Pořád nic nedělám i když se svíjí v orgasmu. Na jeho volání neodpovídám. Nechám ho ještě chvíli potrápit. Nemůžu povolit.
když už mě osloví pane tak podvolím a zastavím u krajnice.
Nahnu se k němu s úšklebkem. Políbím ho a on mě kousne do rtu, zatahá a zoufale se na mě dívá. „tys mi ale zakázal že nemůžu týden s tebou nic dělat. Jak to odčiníš?" uchechtnu se. Ale po jeho odpovědi se mi rozšíří zornicky. Začnu jej dravě líbat.
Začal se mi tvořit krásný plán. „bohužel... Si že vezmu až na pokoji. Trest." ušklíbnu se a vylezu z auta, zamířím do kufru. Kde vytáhnu taštičku. Přejdu zpět k němu kde se celý chvěje a čeká co udělám. „mam pro tebe menší překvapení. Možná to můžeš brát jako trest za to, jak... Jak sis se mnou hrál. A teďka... Dráždil." oznámím mu a mu se rozšíří zorničky. Sundám mu pouta a i pás. Zase je přilepen na přední sklo. Sice mu vyndám hračku. Ale dám něco pod něj. Takže když jej donutím si zpět sednout tak skoro vyjekne, protože si sedne na umělý penis. „jestli ho vyndáš dostaneš větší trest." oznámím a rozjedu se s úšklebkem. I když vidím, že to pro mě to bude těžká cesta.

Jak to odčiním? Splašeně dýchám.
„Nechám tě, abys mě ošukal, tak tvrdě, že, že nebudu moct ani mluvit, jak budu mít vykřičené hlasivky," zaskučím a opět se prohnu v zádech. Začně mě líbat, pak se zvedne a já nechápu, co dělá? Kam jde? Brzy se vrátí a odpoutá mě. Takže je konec? Není. Jsem opět namáčknut na sklo, když mě pak pustí tak dosednu na sedadlo a okamžitě vykřiknu. On do mě. On do mě zarazil dildo. Zoufale se na něj dívám, on mě ale ignoruje a dál si hledí cesty. Vydechnu a na zkoušku se pohnu. Potřebuju se hýbat, ale jestli se udělám tak budu moc přecitlivělý a ta věc ve mně pořád bude. Zakloním hlavu a vydechnu všechen vzduch.
„když on je v tom problém, pane." Zmateně na mě otočí hlavu.
„Ta věc je oproti vám moc malá." Zářivě se usměju „Já potřebuju Vás, pane. Né tohle." Zavzdychám a poposednu. Ne, skutečně to není ono.

Jedu ale moc mi to neulehčí tím co řekne. Lehce sebou zachvěju ale nedívám se na něj. „to je trestík, jahůdko. Nemůžeš pořád dostat co chceš." uchechtnu se a nezastavuji. „klidně si můžeš užít. Máš na to právo. Ale mě dostaneš až tam dojedeme." řeknu s úšklebkem a dívám se na cestu. „zkus ale být trošku tišší." dodám pak nakonec. Uděláme to trochu těžší pro něj. Mírně přiotevřu okénka a dildo... Tak trochu nebylo dildo ale vibrátor. Proto se začal sám hýbat.
„je krásně vidět miliardáře co všichni obdivuji a chtěli být jako on. A to neví, že se tu svíjí devatenáctiletému klukovi na sedadle." řeknu a políbím jej do vlasů. Které pak pohladím. „jsi úžasný." zavrním a chvílemi se na něj dívám. Jak perverzní.