Avengers aneb Me And Avenger? Good Joke.

nwm

,, Jo jsem." odpověděla jsem. Něco se muselo dít. Jinak by si Nat nedávala takovou práci s tím aby se se mnou spojila.
,, Uf. Díky bohu. Hele, Ten já vím, že máš nějakou práci, ale tohle je důležitý." její hlas zněl vystrašeně. Bylo to jako volání o pomoc.
,, Poslouchám." vybídla jsem ji.
,, Já a Steve máme problém. Všechno je teď jinak. Nemůžeš věřit nikomu."
,, Jak jako nikomu?" zeptala jsem se popleteně. pak jsem se zamračila jěště víc. ,, Nat, co se děje? Kde jsi?" začala jsem panikařit.
,, Ten, buď v klidu. Já si nějak poradím dokud to nevyřešíš se svou spojkou. Ale jinak po mě a Stevovi jde celý S.H.I.E.L.D., jsme ve Washingtonu." dořekla a típla to. V hlavě se mi začala otáčet soukolí. Jde po nich S.H.I.E.L.D. A co ostatní Avengers? To je v tom jen tak nechali? Asi jo. Steve a moje sestra jsou ti nejschopnější lidi, jaký jsem kdy poznala. Kromě doktora Bannera. Stark se nepočítá. Někdo mi položil svou teplou dlaň na tu moji. Trhla jsem hlavu k člověku, který mi dělal společnost po celou dobu mojí cesty. Byl klidný. Naklonil se ke mě a přes stůl mě obejmul. Hlavu v ohybu mezi mým krkem a ramenem, tak aby mu moje vlasy skryly tvář. Napodobila jsem ho, teda kromě těch vlasů.
,, Musíme zmizet. Na dvanácti hodinách sedí muž a žena. Smoking a dlouhé šaty. Oba černé vlasy. Sledují nás celou dobu co jsme sem přišli." zašeptal. Jeho dech mi ovanul krk, ale nedala jsem na sobě nic znát. Žádná emoce, jenom ledová maska, kterou nepronikne nikdo. Odtáhl se ode mně. Vřele a hlavně hraně jsem se usmála.
,, Dobře." musím ji kontaktovat. Jestli je pravda že jdou po Natashe, tak by za nějakou dobu šli i po mě. A ta doba právě nastala. Oni mě chytnou. Tak na 70 procent. Musí chytout jenom mě, ne i jeho. Vzal ubrousek, od někad vytáhl propisku a napsal na něj něco. Pak mi ho opatrně podstrčil. Podívala jsem se na něj. Stálo tam:

Jaký je plán?

Na to jsem čekala. Vzala jsem si od něj propisku. Byli jsme nenápadní jak sloni v porcelánu, takže nemělo smysl nějak skrývat, že o nich víme. Ale zase nemuseli vědět co plánuju.

Přivoláš si servírku, že si chceš důvěrně pohovořit s někým kdo to tady vede. Po cestě by tady někde měl být únikový východ. O mě se nestarej. Poradím si. Odjeď co nejdál odtud a neohlížej se.

Podstrčila jsem mu to. Přečetl si múj plán. Zachmuřil se. Věděla jsem úplně přesně co se mu honí hlavou. Baby se na mě vyděšeně podíval. Zavrtěl hlavou. Slabě jsem se usmála.
,, Pro dobro všech." taky se smutně usmál a přikývl. Jasně, můj plán měl spoustu chyb. Ale lepší jsme neměli. A měli jsme šanci aspoň jeden vyváznout celý. Smutný, že jsem docestovala až sem a tady taky skončím. No, aspoň jsem měla šanci se znovu shledat se sestrou. Všechno šlo podle plánu. Teda, jeho části plánu. Baby odešel a já si povzdechla. Mám jenom pár minut, na zrekapitulování plánu. Znáte ten film Hunger Games? I knížka byla dobrá, ale na tu jsem neměla moc čas. Takže plán zní: Zústat naživu.

Já vím je to kratší, ale musím vás nějakým způsobem přilákat, takžeeee. Snad víte co tím myslím.😂😉

-bansheevswerewolf