Bradavické Neřesti

Cesta do neznáma Scene 1

Slunce vycházelo, ptáčci zpívaly jenom nejmenování studenti Bradavic ještě spali...teda do teď.

Crrrrr Crrrrr Crrrrr

"Vypněte to někdo" mručel mužský hlas po pokoji "Tak to vypni sám" dostalo se mu odpovědi od Seamuse "Harry vypni to" mluvil Neville, když se najednou otevřeli dveře od koupelny "Vstávejte otrapové, čekají nás krásně strávené čtyři dny!" řval po pokoji, když vyšel s ručníkem kolem pasu a čistil si zuby.

"Drž hubu a radši to vypni jinak za sebe neručím!" volal Dean "Je mi líto pánové ale je půl deváté a jestli nevstanete tak bude zle, takže zvedněte zadky a vypněte si to samy"

"To si děláš prdel, proč si nás nevzbudil!" zvolal náhle Ron a celá místnost se dala do pohybu, protože zjištění, kolik je hodin je nejspíše probralo líp než budík. Zatím co si Harry hvízdal a hrabal se ve skříni ostatní běhali po pokoji jako šílení ale nikdo z nich ten budík pořád nevypnul.

"Uvidíme se dole" řekl ještě Harry a šel pomale dolů na snídani.

Většina studentů snídala a střádali se do dvojic jak byli rozdělení. Harry si přisedl za Hermionou, protože naštvanou Ginny nechtěl riskovat.

"Kde jsou ostatní?" zeptala se Hermiona "Oni teprve vstali" odpověděl jí opatrně Harry.

"Já ho přetrhnu, vždyť je za deset devět!" naštěstí když to dopověděla přišel do místnosti Ron ale jak mile Harryho uviděl změnil směr cesty ke klukům.

Po chvíli promluvila profesorka McGonagallová "Dobré ráno všem, jenom chci oznámit, že studenti co odjíždějí na výlet do Irska nechť se seřadí do rozdělených dvojic před Velkou síni a počkají tam na mne, děkuji" domluvila a znovu se posadila.

Harry tedy vstal a šel za Ginny, která ještě snídala "Ehm, ehm.... máme se seřadit tak já jen, že..."

"Já to vím, nejsem hluchá a přijdu tam" řekla aniž by se na něj otočila, on si tedy šel stoupnout před síň. Po chvíli za ním přišla Ginny a beze slova si stoupla vedle něj.

"Pořád jsi naštvaná, viď?" zeptal se opatrně Harry.

"Co myslíš, mohl jsi tušit, že ti ze dne na den neodpustím" řekla kameně Ginny. Toto chování pro ni nebylo typické takže to asi bylo hodně špatné.

Vysvobozením byla profesorka McGonagallová, která přišla když už byli všichni nastoupení. Na sobě neměla svůj typický plášť ale dlouhé černé kalhoty a přiléhavé sáčko, nejspíše aby splynula s davem "Takže plán je takový, dostaneme se tam asistovaným přemysťováním. Asistovat budu já to znamená, že odvedu jednu dvojici a vrátím se pro další je to jasné?" všichni kývli "první půjde Abernathy a Jonesová" vyvolaní přišli a přemístili se a takto to šlo nějakou dobu.

"Potter a Weasleyová" oba tedy vyšli a chytli se paní profesorky pevně za ruce, prvně nic neviděli ale pak ucítili pevnou zem pod nohama. "Tak a jsme tu, zavazadla již máte ve uvnitř a je tam i batoh s nějakými mudlovskými věcmi, vaše rodina se jmenuje Swansonovi a mají jednu dceru. Zpáteční cesta bude probíhat naprosto stejně, tak si to tu užijte" řekla ještě a pak zmizela.

Vyšli tedy ke zvonku a zazvonili, téměř okamžitě přišla paní zhruba ve středním věku s blonďatými vlasy a úsměvem na tváři "Dobrý den, přejete si?"

"Dobrý den, my jsme ti studenti.."

"A ano jistě pojďte dál, těší mně mé jméno je Sophie Swanson a můj muž je Daniel Swanson, momentálně je v práci a ještě máme dceru Melissu ta je nahoře" vychrlila na ně mezitím co si sundávali boty.