Pohled Jungkooka:
Museli jsme zase koupit kečup, tentokrát ho nesl Tae. Nezbyla mi ani jedna kačka. Tae dnes u nás doma přespí, tak rád bych chtěl aby spal se mnou ale i náš OBROVSKÝ gauč mu může stačit. Dorazili jsme domů do kuchyně a já mu dal k palačinkám kečup. Docela mě urazil, když to předtím vyplivl do talíře. Jako uznávám, každému nechutnali a bud' šli zvracet, měli z toho sračku a nebo plivali kolem sebe ale mě to tak chutná! I Gordon Ramsay na mě nemá! Nalil jsem mu kečup na palačinku a vyčkával, až to sežere.
Pohled Taeho:
Sedl jsem si ke stolu připraven zemřít. Před očima se mi přehrál celý můj život, když jsem si mířil vidličkou se spáleninou a kečupem k ústům.
První co mé chuťové buňky zaplnilo, byla chuť uhlí a kečupu. Reflex vyplivnout vše a poblít celý stůl zastavil Jungkookův úsměv. Na otázku jsem s falešným úsměvem odpověděl: ,,Je to vynikající!" Blééé, nic horšího jsem nejedl a to Rap Mon neumí taky vařit.
Pohled Jungkooka:
,,Chutná ti to?" Zeptal jsem se ho s úsměvem. Odpověděl kladně, což se mi líbilo, budu mu to vařit furt.
,,Tak já ti to budu vařit furt!" Do široka jsem se usmál a nahodil kawaii pohled. Opravdu se mi líbí, když je někdo v mé blízkosti št'astný a Hyung takovým příkladem je. Jsem opravdu rád, že jsem ho mohl potkat. Nejradši bych se na něj vrhl a označkoval bych si ho, že by se jeho společnost divila odkud to má.
Pohled Taeho:
A sakra! Tak tohle jsem podělal. On bude vařit jako pořád? Smím umřít? Bože! Proč má najedou tak cute pohled?!
Bezmyšlenkovitě jsem se natáhl přes stůl a políbil ho. Překvapeně mi vzdychl do úst a já využil příležitosti a vklouzl mu jazykem dovnitř. Člověk by čekal, že bude chutnat jako ta spálenina, ale on chutnal jako med.
Ozvala se jeho matka. Prudce jsem se odtáhl a s přihlouplým úsměvem jsem dojedl svoji porci uhlí.
Pohled Jungkooka:
Natáhl se přes stůl a políbil mě, Nečekal jsem to, byl jsem jako zamrzlý, ale pak jsem se mu poddal a vzdychl mi do úst, využil toho a vklouzl mi jazykem do úst, vzájemně jsem si prozkoumávali ústa. Chutnal tak krásně, chtěl jsem aby to trvalo navždy, a jenom se odtahovat pro nedostatek vzduchu.
Ozvala se ale má matka a mi byli přinuceni se odtáhnout, ačkoli jsme nechtěli. ,,Mami? Něco potřebuješ?" Zeptal jsem se jí s přiblblým úsměvem na rtech. ,,Ty už jsi domááá?" Ne tywole, tady je jen můj duch. ,,Jak sama vidíš.." Usmál jsem se a ruce si dal za záda, nahodil jsem roztomilej pohled a matka odešla. ,,Kde jsme to skončili?"
Pohled Taeho:
Konečně jsem dojedl tu ,věc'. Jungkook byl celí nesvůj z toho, co jsem před tím udělal. Ďábelsky jsem se ušklíbl...možná ho dnes ještě víc překvapím. Nebo on mě, rozmyslel jsem si po jeho otázce mířené k polibku.
,,Já ani nevím. Jsem hrozně unavený." Na důkaz jsem si zívl. Mrkl jsem na jeho zklamaný výraz. Oooo to je tak cuteeeeeee. Ale dál jsem hrál nezájem. ,,Ukážeš mi mé lože?" Čekal jsem velkolepou postel s nebesy. Jo to by bylo super.
Pohled Jungkooka:
On je unavený, nahodil jsem zklamaný výraz, sklopil jsem hlavu a koukal na tu úžasnou zem. Ukážu mu kde bude spát, na našem OBROVSKÉM gauči! Ustlal jsem mu tam. ,,Dobrou, Hyung."
Pak jsem odešel do svého pokoje lehl jsem si do postele a přikryl se tak, že mi byli vidět jenom očka a mé černé vlásky. ,,Dobrou, Hyung."zašeptal jsem si pro sebe.
Pohled Taeho:
To. Si. Děláš. PRDEL! Já velký TOP MODEL nebudu spát na gauči! Vztek ve mě plál tak, že by se mě i Satan lekl. Vrazil jsem mu do pokoje, odkryl pravou stranu postele a trucovitě zamrmlal : ,,Budu spát tady!"
ČTEŠ
His Body | Taekook, Vkook
Fiksi Penggemar"Vždyt' se fotíš ve spodním prádle.." "Aww, Jungkookshie žárlí?" Povídka je psaná v RP stylu! STAR: 5.8 2017 END: ?