His Body | Taekook, Vkook

Come back home!

Pohled Jungkooka:

Jsem blázen, ve tři hodiny utíkat z vily. Vím kde bydlí Jimin, jezdil jsem sem, není to daleko. Pouliční lampy už nesvítili a jediné co mi poskytovalo světlo byla svítilna na mém mobilu. Stále jsem plakal, nešlo to zastavit, i když jsem myslel na vtipné historky z dětství. Utíkal jsem, s myšlenkami na něj. Zastavil jsem před jeho domem, rychlostí světla jsem otevřel bránu a zazvonil. Po chvilce se z domu ozvalo nadávání a následné otevření dveří. 

,,Kdo mě to kurv- Kookie!!" Objal mě a já mu vzlykal do ramene. Pozval mě dál a posadil mě na gauč. 

,,Kde se tu bereš a proč pláčeš?" Milý Jimine, teleportoval jsem se z bradavic a pan Tumnus zkameněl. 

,,Poznáš Kima Taehyunga? Možná mi neuvěříš ale .. Prostě jsme se jednoho dne potkali a narazili do sebe, začalo pršet a já ho zatáhl k nám domů, kde matka zjistila že jsem gay, protože jsme se ten den spolu vyspali a druhý den na to mohl přijít taky, bohužel nás viděla. Já se k němu přistěhoval a když mě vzal včera na večeři a dorazili jsme domů protože ho naháněli fanynky večer byl tak trochu vzrušený a já ho provokoval, jenže já byl hrozně unavený a tak jsem nic nechtěl, ani jsem vzrušený nebyl. Pak mě stáhl pod sebe a znásilnil mě, i přes moje vzlyky a prosení nic neudělal, jenom mě ignoroval." Spustil jsem hysterický pláč, protože jsem si na to vzpomněl. 

,,To je strašné chudáčku můj, budeš u mě.. Potřebuješ se vyspat." Usmál se na mě, a tahal mě za ruku. 

,,Můžu spát s tebou?" Smutně jsem mu řekl. 

,,Klidně.." Usmál se na mě a zatáhl mě do jeho pokoje, kde byla nádherná postel s nebesy, svlékl jsem si bundu a položil se do ní, přehodil přese mě  ruku a oba dva jsme usnuli. 

Pohled Taeho:

V depresi jsem objímal polštář, peřinu měl zmuchlanou mezi nohama a na druhém polštáři měl položenou hlavu. 

,,Uuuuu hraješ si na mrtvolu?" prozpěvoval mi u ucha Rap Mon. 

Mlčící jsem sledoval barvu zdí...Asi si ji změním. Šedá? Nebo černá? Jo, černá vystihne mé emoce. Ale i bílá se hodí...Prázdná...

,,Tak aspoň něco sněz." Pohladil mě po hlavě a na noční stolek odložil tác s jídlem. 

Nechci nic jíst...Nemám na nic chuť....Nechte mě prostě umřít. 

Pohled Jungkooka:

Vzbudil jsem se v deset hodin, vůbec se mi nezdáli hezké sny. Jimin v posteli nebyl, jenom jsem se rozvaloval a hrál si tak, že jsem se schovával pod peřinu. Ucítil jsem lákavou chut' snídani a to mě přinutilo vstát z postele. Po schodech jsem šel dolů a naskytl se mi pohled na Jimina v růžové zástěře s nápisem 'Let's eat, bitches' dával snídani na stůl a já se s úsměvem posadil. 

,,Jak si se vyspal?" Zeptal se mě s úsměvem. 

,,Moc dobře ne, celou noc špatné sny." Pokusil jsem se o úsměv, jak to asi snáší Tae?

S chutí (vůbec ne) jsem pojídal tu snídani, i Taeovi tousty s hořčicí jahodami a okurkami byli lepší. 

Kime Taehyungu, miluji tě, i když se tě bojím, lásko.