TMNT-Leo-In The Name Of Love

6-Nový domov

Po velmi dojemném představováním jeho poskoků pořád nezmínil kdo je on. Najednou zase začal mluvit. ,, Mé jméno je Oroku Saki, ale říkej mi trhač.....jsem......tvůj otec."

C-c-cože můj otec?! To jako vážně? Měl jsem zaražený výraz a vytřeštěně jsem se na něj koukal. ,, Tak pojď." Řekl a odcházel. Já a všichni ostatní jsme šli za ním. Za deset minut jsme došli před budovu která vypadala jako kostel. Vešli jsme dovnitř a šli až do velké místnosti. Xevr (ryba) skočil do otvoru ve skle. Celá podlaha byla prosklená, až na cestu, která byla nejspíš z nějakých betonových desek. Pod sklem bylo něco jako obří akvárium, ve kterém mohl zevr plavat. Ninjové se rozešli podél cesty jako nějací vojáci. Trhač mě provedl celým jeho sídlem. Ten kostel byl propojený s budovou vedle podzemním tunelem. Pak zde byla ještě jedna budova, která sloužila jako tělocvična, nebo místo pro trénink boje. Pak mě zavedl do mého pokoje. Další den ráno jsem přišel do kuchyně a dal si jogurt. Pak jsem měl přijít do doja. Dojo je místo kde se trénuje. Po docela dlouhém tréninku jsem měl čas do oběda. Seděl jsem v pokoji a přemýšlel jsem. Po obědě jsem měl jít zase trénovat tentokráté po mně trhač chtěl abych zapojil moje schopnosti.

O pár týdnů později

Už jsem si na to tady zvyknul. Není to tak zlé. Ninjitsu už jsem si zase osvojil a jsem na pozici, která je hned pod trhačem. To znamená že můžu rozkazovat všem až na trhače a tygřího drápa. A se xevrem a bredfordem se neustále urážíme. Celkem mě to baví. A moje schopnosti se docela rozvinuli. Už zvlám i pachy a s tím souvisí i chemosygnáli. Taky poznám když někdo lže. Cítím vůně lépe než ostatní. Každá osoba má odlišný pach. Naučil jsem se je rozpoznávat a stopovat. Poznám jestli pach patří člověku nebo ne. S čichem mi dost pomáhá tygří dráp i když nerad. Říká mi mládě. Chemosygnáli jsou stopy, díky kterým poznám jak se kdo cítí. Podle pachu určím jestli je veselí, smutný, zdraví, zraněný, naštvaný atd. Dokážu poznat jakoukoliv emoci. Poznám když někdo lže. Jak? Díky sluchu. Poslouchám tep srdce. Když lžete zvláštně se vám zvíší tep. Čas od času si sednu před zrcadlo a snažím se aby moje oči změnili z modré na žlutou. Už se mi to daří ovládat. S trhačem probírám důležité i nedůležité věci. Je docela přísný. Ale už vím co se stalo v té hořící budově. Řeknu vám to.

V té hale probíhal souboj mezi námi a nějakým clanem Hamato.
Oni to tam podpálili a na mně se zřítil strop a oblečení mi spálil oheň. Já se vzbudil a už sem měl uzdravené popáleniny od ohně.
Takhle to alespoň říkal trhač.

Dneska ráno se dělo to co vždycky. Snídaně-trénink-oběd.  Trhač a tygří dráp někam museli odejít. Tak jsem si dal místo tréninku zápas proti bredfordovi a xevrovi. Upřímě se stali dvě věci. Zaprvé nakopal jsem jim zadky. To není nic zvláštního ale i tak jsem dodal poznámku ,, měl jsem počkat na tahače a tygřího drápa abych se alespoň zapotil. "  jako vždycky jsem jen chtěl rýpnout do xevra. A ta druhá věc je že jsem se naučil léčit jedy. Xevr má jedovatých zubů plnou pusu. Když me kousne stačí jen spustit hojení a je to. Potom co se trhač vrátil přivedl sebou nějakou dívku. ,,Ahoj " ,, a-ahoj" odpověděl jsem jí. ,,Já jsem Leonardo......ale říkej mi Leo" představil jsem se. ,, Dobře Leo....já jsem Karai" usmála se a já jí úsměv oplatil. ,, Karai je tvoje nevlastní sestra Leo" řekl trhač.
Kývnul jsem. ,, Doprovodil by jsi prosím Karai na večeři" zeptal se mně. ,,Jasně.....pojď za mnou." Po večeři jsem šel na pokoj. Nebudu lhát karai se mi líbí. Nechci aby to vyznělo divně ale krásně voní. Když už jsme u vůně její chemosygnály jasně mluvili o tom že já se jí také líbím. Přemýšlel jsem o jejích nádherných zlatohnědých očích. Byly opravdu nádherné. Úplně mě hypnotizalovaly. Ona celá byla úžasná.

Také se zrovna nemusela s tygřím drápem. Při tréninku do toho šla naplno a byla dost rychlá. Po dlouhém tréninku měla být večeře. Udělal jsem si dva sendviče i když jsem neměl moc hlad. Najednou vešla do kuchyně Karai já společně s tygřím drápem, xevrem, abredfordem jsme seděli u stolu. ,, Kluci to jako vážně....už jste zase všechno snědli." Podívala se na nás vražedným pohledem. ,, Vezmi si jestli chceš." Řekl jsem a podal ji druhý sendvič. ,, Díky." Odpověďela a usmála se. Potom co jsme se všichni najedli, jsem se šel osprchovat. Po sprše jsem si dal kolem pasu ručník a vyšel jsem ze sprchy. U mě se sprcha rozbila a tak jsem musel chodit do společné koupelny. Když jsem jen v ručníku po chodbě potkal jsem karai.