TMNT-Leo-In The Name Of Love

8-Škola

Pak jsem jí dlouze a vášnivě políbil. Ona se mi podívala do očí a kouzelně se usmála. Já jí úsměv oplatil a zeptal se jí: ,, Víš už dlouho nad tím přemýšlím....nechtěla by si se mnou chodit?"

Usmála se ještě víc než předtím. ,, Jasně že jo." Odpověděla a políbila mě. Takhle jsme na střeše byli dokud nenastala noc. Zpátky jsme šli s propletenýma rukama. Na chodbě před jejím pokojem jsem jí dal ještě pusu, a odnesl jí v náručí až do postele. Pak jsem odešel k sobě. Nemohl jsem usnout pořád jsem myslel na to co se stalo na střeše. Pořád jsem nemohl uvěřit tomu že s ní chodím. Ráno byl ten osudový den. Škola. Vstal jsem a šel nenápadně do karaina pokoje, tak aby mně nikdo neviděl. Karai ještě spala. Sedl jsem si k její posteli a dal jí pusu do vlasů. Ona pomalu otevřela oči. ,, Dobré ráno princezno." ,,Ahoj ty můj princi." Řekla ještě rozespale. Posadila se a já jí políbil. ,, Musíme jít do školy tak vstávej." Řekl jsem a odešel zpátky do mého pokoje. Upravil jsem se, sbalil jsem si všechny věci a vyšel na chodbu. Karai vyšla za pár minut vyšla z jejího pokoje a mohly jsme vyrazit. Škola byla přes celé město tak jsem si vzal motorku. Když jsme dojeli ke škole koukalo se na nás dost lidí. Jak jinak byli jsme tady nový. Když jsme vešli do dveří čekala nás tam paní. ,,Vítejte u nás." Mile nás přivítala. Odvedla nás do ředitelny. Ředitelka nás přivítala a seznámila nás se školou. Pak Karai odešla s tou paní co nás uvítala a já šel s ředitelkou. Řekla mi číslo mojí skříňky a odvedla mě do třídy. ,,Žáci tohle je váš nový spolužák Leo." Řekla a odešla. Sedl jsem si do volné lavice a začalo vyučování. Jako první jsem měl angličtinu. Všechny holky se na mně koukali u usmívali se. ,, Jé ten je fakt hezkej." Jo je sexy." Šeptali si, ale já je slyšel. Chemosygnály jasně říkali že se jim hodně líbím. Když hodina skončila sešel se kolem mně kroužek holek a ptali se mně na hodně otázek. Další hodinu jsem měl matematiku a pak chemii. Čtvrtou hodinu jsem měl volno tak jsem si šel sklidit věci do skříňky. Když jsem zabouchnul dvířka skříňky děsně to zavrzalo. ,,Leo?!" Ozvalo se za mnou. Otočil jsem se a tam stála dívka. Měla zrzavé vlasy se žlutou čelenkou. Měla žluté tričko s podšitými modrými rukávy. Na nohou měla džínové kraťásky a pod nimi černé silonky. Dále měla černé boty a překvapený výraz. ,,Ty žiješ...ráda tě vidím." Vyjekla a obejmula me kolem krku. ,,ehm....my-my se známe? " zeptal jsem se. ,,Co? Počkaj ty si mě nepamatuješ?" ,,Měl bych?" Vypadala zaraženě. ,,Já jsem apri...April O'Nielová." ,,aha tak jo těší mě a rád bych si promluvil ale musím jít na hodinu.....poradila by si mi kde je učebna dějepisu." Za rohem zahneš doprava a jsou to druhé dveře vlevo." ,,Díky." Chtěl jsem jít, ale ona mě chytla za ruku. ,,Ty si vážně nevzpomínáš?" ,,Promiň bohužel..........poslední dobou si nevzpomínám na dost věcí." Otočil jsem se a odešel.