A tak si říkám že je to to nejlepší řešení. Jestli ti můžu pomoci tak na mě prostě zapomeň, jen jsem chtěla aby jsi věděl že bez tebe můj život nedává smysl a možná bylo cílem mého života právě uvědomit si to.
Teď mám tenhle úkol konečně za sebou a můžu jít.
Často jsem přemýšlela nad tím co se děje po smrti, jaké druhy posmrtného života mohou být ale já sama v žádný nevěřím, tohle bude prostě konec a nic víc, ale bude to konec jen téhle knížky, nic jiného tím nekončí, no dobře možná jeden nevýznamný život jedné holky, možná ji znáš, má hnědé vlasy, zelené oči, ráda se smála a je do tebe zamilovaná jak jen to jde.
Pro tebe je to ale spíš začátek jiného života, snad lepšího.
Když jsem odjela z našeho města, muselo se ti tolik ulevit. Tolik jsem ti toho udělala, i když jsem vlastně ani nechtěla.
Kdyby nepršelo, možná by to bylo i hezké místo. Ale modré nebe i hřejivé Slunce, které jsem měla vždy tak ráda, je schované za stěnou tmavě šedých mraků.
Vysoká skála s lesíkem. Příhodné místo k tomu to všechno ukončit.
Možná že se nademnou nebe smiluje a až budu vzduchem klesat dolu, dovolí mi ještě přetočit se a spatřit škvírkou v oné šedé stěně, mé zářivé Slunce.
Dovolí mi naposledy spatřit tebe. Ty jsi byl totiž vždy Sluncem mého života. Proto jsem ho měla tak ráda.
Už musím jít protože tu nejsem sama, přicházejí sem ti lidé z ústavu aby mi zabránili v tom co je správné.
Za chvíli tuhle knihu zaklapnu a ze mně zbude jen vzpomínka a tak moje poslední myšlenka a slova která vyslovím budou patřit tobě a budou znít:
"Sbohem a díky za všechno - s láskou Sindy."
ČTEŠ
Nebe barvy života
NouvellesStřípky příběhů, úryvky úvah. Neznámé světy ukryté v tisíci slov. Sbírka krátkých povídek, které ne vždy mají jasný konec. Mnoho z nich je inspirováno skutečným děním. Ale nezapomínejte, jedna věc je inspirace, druhá je skutečnost. Příjemné čtení
