Nad raném mě probudilo tiché mňoukání a tělo, které se na mě tisklo. Otevřel jsem tedy oči a podíval se na můj bok, kde jsem našel poklidně spát kluka. Nejdříve mi trvalo vzpomenout si, co je zač, ale to tiché mňoukání ze spaní a předení mi dopomohlo.
Povzdechl jsem si a šel do koupelny vyčistit si zuby. Přemýšlel jsem, co bych tak mohl dnes dělat. Bohužel mě z přemýšlení dostalo kňourání z pokoje.Spal jsem krásným spánkem a spokojeně jsem si snil po dlouhé době, postel byla měkkounká. A povlečení mě hladilo po těle, ouškách a ocásku. Ráno mě ale probudil chlad. Nespokojeně jsem se zatočil, no nepomohlo to. A tak jsem začal mňoukat.
Vypláchl jsem si ústa a dveře, co mě od něj oddělovaly, jsem otevřel. Smutně se díval kolem sebe, jako by něco hledal. Jakmile ale zaslechl otevírání dveří a zaznamenal můj pohyb, jak jsem šel ke skříni vybrat pro nás dva oblečení, usmál se. Vyhrabal se z postele a sedl si vedle ní. Zívl si a protáhl si všechny končetiny, aby se pak mohl po čtyřech vydat ke mně.
Spokojeně jsem se protáhl a s mňouknutím jsem šel ke skříni mého páníčka, ze které vytahoval věci. Za chviličku vytáhl velikou bílou mikinu, kterou mi navlékl a hodil mi nějakou modrou látku. Vypadalo to jako trubičky. No on měl něco podobného a navlékal si je na nohy. Tak jsem ho opatrně a nemotorně napodobnil.
"Harry zvládnout?" zeptal jsem se potichounku s mňouknutím a zastříhaním oušek.Ještě s pohledem ve skříni jsem si udělal poznámku, že ho musím naučit mluvit.
Hlavu jsem otočil jeho směrem a ušklíbl se. "Harry to mít obráceně," mrkl jsem na něj. Vykulil oči na látku kalhot a hledal ten rozdíl přední a zadní strany. A zřejmě ho nenašel, stejně se ale pokusil si je sundat. S povzdechem jsem protočil očima a pomohl mu.Vždyť to vypadalo stejně! Ale když páníček řekl, že je to obráceně, tak má asi pravdu. Pomalu jsem se z toho snažil dostat a Louis mi pomohl, vyvlékl jsem se z toho, očichal to a pak otočil a znova se do toho navlékl.
"Správně?" zeptal jsem se, teď to bylo opravdu i pohodlnější.Zkontroloval jsem polohu jako kalhot a souhlasně kývl. Harry byl celý nadšený, že to zvládl a tak když objevil obří zrcadlo na dveřích od skříně, neuměl se vynadívat na svůj odraz.
Zavrtěl jsem pobaveně hlavou a otevřel dveře s úmyslem jít se nasnídat.Na dveřích byla divná věc, ve které jsem se odrážel. Viděl jsem má ouška, ocásek, mikinku a všechno.
Spokojeně jsem si olízl ocásek, abych si ho upravil. Lou otevřel dveře a já zkoumavě vyběhl na chodbu, kde byl měkkounký koberec jako v pokoji. No do něčeho, nebo spíš někojo jsem narazil."No to je doba, právě jsem vás šel vzbudit. Teď už vidím, že to nebude potřeba," zasmál se táta a podrbal Harryho v kudrnatých vlasech, přesně mezi ušima. Bylo to zvláštní. Táta se od včerejška kdy mi dal tohle kotě choval zcela jinak. Jindy byl pořád mrzutý a jen někdy se mnou prohodil pár slov a teď se najednou usmívá.
"Snídani máte dole přichystanou. Kdyby něco, budu v pracovně."
A je zpátky...
Rozešel jsem se dolů a slyšel, jak Harry jde pomalu za mnou.Jeho táta byl fajn, měl jsem ho rád, byl na mě vždy tak hodný. Spokojeně jsem zavrtěl ocáskem a následoval mého páníčka až do obří místnosti, kde to hezky vonělo. Ihned jsem vyskočil na židli, která byla nejblíž a opřel se packama o stůl, no najednou se mých oušek dotkla voda. Zaprskal jsem a seskočil. Začal jsem se zběsile olizovat, jak ouška, tak ocásek.
Co to bylo?"Nesmíš na stůl," pokrčil jsem rameny a ostřikovač odložil na bok, pro případ nouze. Harry se na mě ublíženě podíval, ale radši si hezky sednul.
Položil jsem před něj jeden plný talíř s mlékem a lupínky a on si mlsně olízl rtíky. Podal jsem mu lžičku a sám se pustil do jídla.Proč nesmím na stůl? Vždyť jsem čistotný!
Sedl jsem si na koberec a pustil se do mé misky mléka s nějakými žlutými věcmi. Nevím proč mi dal tu maličkou misku. Já jsem to snědl hezky jako kočka. Když jsem dojedl skočil jsem mu na nohu. Spokojeně jsem otočil hlavičku a mňoukl.Právě, když jsem od sebe odsunul misku a chtěl vstát, ta kočka mi vyskočila na nohu, kde se usadila a já tak nemohl vstát. Začal mňoukát a já začal přemýšet, co sakra ještě potřebuje, kyž už je najedený. Všiml jsem si fousy od mléka, které mu zůstaly a tak jsem mu podal kapesník, aby se utřel. Ale jelikož nepochopil, co po něm chci, musel jsem to udělat sám a to se mu jaksi nelíbilo.
Otíral mi ústa a mně se to moc nelíbilo. Nespokojeně jsem mňoukl a seskočil na zem, kde jsem se na něj díval. Přemýšlel jsem a stříhal oušky. Včera večer říkal, že půjdeme koupit pelíšek. Ale možná na to zapomněl...
"Louis, pelíšek?" zeptal jsem se a omotal svůj ocásek kolem sebe.Protřel jsem si obličej a zvedl se ze židle. "Chceš jít teď nebo-" ani jsem nemusel mluvit dál, jelikož Harry vyskočil na rovné nohy a začal zběsile přikyvovat. "Tak jo, jen chvíli vydrž, najdeme ti něco na přezutí a půjdeme." Vesele se usmál a šel za mnou k botníku do předsíně.
Otevřel dveře nějakého pokoje, ale byli v něm jenom boty. Bylo to zajímavý. Seděl jsem na židličce a čekal. Najednou mi podal nazouvací boty. Pomaloučku jsem se postavil a on mě vedl do auta, kde mě posadil vedle něj. Dřív než jsme vyjeli mi něco pověsil na krk, jak jsem zjistil, byl to obojek s vodítkem.
Zkoumavě na ten obojek hleděl a s vodítkem si hrál v ruce. Pak se podíval s otevřenou pusou na mě, ale to už jsem vyjížděl z pozemku.
"Potřebuješ to, aby ses mi neztratil."
Hlavu natočil na bok a pak se zadíval ven oknem a sledoval ubíhající krajinu za ním.Na obojku byla i rolnička, vypadal trochu zvláštně. Ale nevadí, jsem přece kočka.
Hlavu jsem si položil na okno a koukal ven. Chvíli jsme jeli přes les, ale pak jsme se dostali do města a já zvědavě natahoval ouška. Všude bylo tolik lidí! Někteří si na mě ukazovali, ale já to nevnímal.
Pak jsme zajeli k obří budově, do které jsme vjeli, všude byla tma. Trochu vyděšeně jsem seděl na sedadle a koukal kolem. Najednou Lou zastavil, vystoupil, obešel auto, kde za vodítko vytáhl i mě a vedl někam nahoru. Když jsme vyšli z podzemí, uviděl jsem ohromné místo. Všude byli lidi a tolik věcí.
Ani jsem se neztihl rozkoukat a už mě táhl do obchodu, kde jsem slyšel papoušky.

ČTEŠ
Life with cat ~ Larry {POZASTAVENO}
FanficMladý Louis Tomlinson je synem ředitele neúspěšnější firmy v Londýně, žije si v luxusu, má zpousty přátel- má všechno. Nebo si to alespoň myslí... Na narozeniny dostane od svého otce neobvyklý dárek, který mu v podobě kudrnatého kluka s kočičími ouš...