5

152 6 0
                                    


" Vážně ? " zeptala jsem se nechápavě . Vím , že bych neměla moc věřit cizím lidem , ale kdyby nás odvezl na Staromák , moc by nám to pomohlo .

" Tak dobře ." Řekla jsem nadšeně a sjeli jsme dolů výtahem .

Verča se tvářila trochu zaraženě . Nastoupili jsme k němu do auta a on nastartoval . Srdce mi bušilo . Chytila jsem Verču za ruku a už jsem plánovala plán útěku , kdyby se něco stalo . Cestou se nás na něco pořád vyptával , ale k našemu překvapení opravdu zastavil poblíž náměstí a rozloučil se s námi.

Poděkovaly jsme a raději rychle odešly pryč. Tak to by bylo , pomyslela jsem si . Zašli jsme do kavárny a daly si na uklidnění horkou čokoládu . Konečně jsem se mohla podívat na tu složku , kterou jsem vzala .

Byl na ní nápis Kadlec . Počkat Kadlec . To mi něco říká . Už vím ! Mámin bývalý manžel byl Kadlec . Teď má za manžela mého tátu . Prý mám nevlastního bráchu , ale v životě jsem ho neviděla .

" Musíme jít , dívej kolik je hodin !" Řekla verča a ukázala na hodiny na stěně . Rychle jsme dopily čokoládu , zaplatily a přišly na místo , kde už všichni ze třídy čekali .

Vydali jsme se k našemu " hotelu " . Měli jsme asi hodinu na sbalení a potom byla večeře .

Složku Kadlec jsem strčila dolů do tašky . Podívám se na ni až doma .

Kdo je Vláďa ?Kde žijí příběhy. Začni objevovat