I Want to Live Forever

Ten Seconds before sunrise

Derek

Od toho dne co se Stiles proměnil ve vlkodlaka a oficiálně se stal mou Betou, uplynuly tři měsíce.
Naštěstí spolu s Theem zmizely i doktoři děsu.
A smečka, tedy ty jedinci co měli před maturitou se věnovala škole. Přihlášky byly vyplněny, eseje poslány, ústní pohovory a zkoušky splněny. Teď je čekalo jen učení na maturitu, a dopisy s oznámení zda jsou přijaty.

Byl jsem nervozní, protože jestli Stilese vezmou znamená to, že se budem vídat jen o víkendu.
Scott i Stiles se přihlásili na školu do Los Angeles, Scott na Veterinu a Stiles na Policejní Akademii. Aspoň že budou mít jeden druhého.
Mám pro ně dárek, tedy pokud ho vemou.
Kvůli tomu, že s jedná o mé Bety, a jeden z nich je můj druh, pořídil jsem tam malý domek, který jim poskytnu.

Taky si nevím rady se Stilesovými narozeninami.
Tenhle víkend je slaví, já nevymyslel co mu pořádně dát.
Chtěl jsem vymyslet něco dokonalého.
Ano jeden z dárků je ten baráček.
Vybral jsem barák, jelikož vím, že je bude chtít navštěvovat smečka, a zároveň já s Lydií.

Sedím ve škole a opravuji testy.
Moc se nesoustředím.
V mých myšlenkách poletuje Stiles.
Za poslední měsíce co jsem ho poznal se toho stalo hodně.
A já si uvědomil co přesně mu chci dát.

Ihned vstanu a jedu domů. Nahoře v pokoji, kde jsou zatím jen krabice, které se zachovali po shoření našeho domu, je jedna kde je i dar co dostane Stiles.

Po necelých dvou hodinách mám vše připraveno. Do boxu na piknik dám kus dortu, ovoce, šampaňské se skleničkami a svíčky. Ještě připravím deku a dva polštářky.
Celé to dám do kufru auta. Jdu se připravit sám.

Osprchuji se, vemu si na sebe džíny a šedé triko, kolem pasu si uváži mikinu, kdyby byla zima. Teď jen počkám až dorazí Stiles, a předám mu dárek už teď, protože do víkendu nevydržím.

Asi za hoďku dorazí, ve tváři má široký úsměv, jakmile mě spatří.
Přejde ke mě a políbí mě.

,,Mám pro tebe takový před dárek. Pojď." řeknu mu, a už ho táhnu k autu.

,,Co to je Dereku?"

,,Překvapení," odpovím mu.

Nastartuji a vyjíždíme. Stiles se celou cestu vyptává kam vlastně jedem. Ale já mlčím jako hrob. Asi po půl hoďce dojedem na místo.
Je tu krásný vyhled na Beacon Hills, a zaroveň je tu klid.

Vemu deku, polštářky a koš. Připravím nám sezení a stáhnu Stilese k sobě. Společně koukáme na usínající město.
A užíváme si doteku jeden druhého.

Nikam nechvátám, čekám na ten správný okamžik. Ještě doběhnu pro druhou deku do auta. Stilese do ní zabalím a zapřu si ho zády o svůj hrudník. Povídáme si dokud Stiles neusne. Nebudím ho, nechám ho. Sám ale nervozitou nemůžu usnout.
A tak sleduji okolí.
Nevím kolik hodin tak sedíme.
Ale v dálce je vidět, že brzy nastane čas na můj dárek.

Opatrně aby se nevzbudil ho položím. Přejdu ke koši. Vytáhnu krabičku a připravím snídani se šampaňským.
Ještě jednou se ohlédnu na nebe.

Teď je ten pravý čas, chvíle před rozedněným a východem slunce. Jemně Stilese políbím abych ho vzbudil.
Když zaregistruji, že je vzhůru a pomalu vstává, pokleknu na jedno koleno a s krabičkou na dlani se na něj podívám. Pak pronesu.

,,Stilesi Stikinski, jsi moje všechno. Já vím, že je moc brzo, ale už sem tě dvakrát málem ztratil. Miluju tě. Vezmeš si mě?"

Stiles

Derek mě překvapil. Usnul jsem v jeho náruči. Nevím jak dlouho jsem spal. Ale po čase mě probudily teplé rty, které mi předávali energii. Okamžitě jsem otevřel oči.
Pomalu jsem vstal a pak jsem spatřil Dereka klečet na jedné noze, s otevřenou krabičkou kde byl krásný prsten.
Když začal mluvit, skoro se mi podlomili kolena. Jen co vyslovil otázku zda si ho vemu.
Obloha se rozářila a pomalu se rozednívalo.
Byl to tak krásný pohled. Všechno tohle mě dojalo a já nemohl potlačit vzlyk.
Podívám se Derekovi do očí.
Odpovím.

,,Ano, vemu si tě."

V tu chvíli Derek vyskočí a obejme mě.
Navlékne mi prsten.
Než zas spojí naše rty do polibku pronese.

,,Dnešní den mi začal nejrásněji jak mohl. Začal přesně deset sekund před rozedněným.
Miluju tě Stilesi."

Byl to nádherný den. Prožíval jsem ho v eufórii. Vlastně jsem k narozeninám dostal Dereka. Dá se říct.
Že to byl ten nejkrásnější dárek, o tom nepochybujte.

O rok později

Derek

Od mé žádosti uplynul rok. Jak se říká do roka a do dne.

Právě stojím na zrekonstruované verandě domu Haleových.

Pod svatebí výzdobou čekám až uličkou projde můj Stiles.
Najednou ho spatřím, dobrovází ho jak Melissa tak i jeho Táta.
Celý září štěstím. Nemůžu se dočkat až si řeknem ano.

Po ceremoniálu kdy jsme si oba vyměnili prstýnky a první novomanželský polibek.
Jsme spolu absolvovali ještě tanec.
Zmizeli jsme na vyhlídku Beacon Hills.
Objal jsem svého muže kolem pasu a políbil ho do vlasů.
Během chvíle nás ozářil ohňostroj.
Nemohl jsem být šťastnější.
Byl to ten nejkrásnější den mého života.

Tímhle končím s touto povídkou. Moc děkuji za přízeň, hvězdičky a kometáře. Ještě vás čeká epilog. A že mě tento příběh bavil, možná se setkáte s jeho pokračováním.❤❤

Však uvidíte v epilogu. Klidně napište co se vám na povídce nelíbilo, nebo naopak co se vám líbilo.❤

Ještě jednou moc děkuji. Jste užasní❤