"NEODNÁŠEJTE RYCHLOVARNOU KONVICI"
Bylo napsáno na papíru, který v ruce svírala blonďatá dívka z vyššího ročníku.
Christine si zaraženě prohlédla všech dvacet děvčat, které seděly na stolku a kolem něj.
,,Jako děvčata, vy neumíte číst?" Zeptala se výhružně jedna z těch silnějších a složila si ruce na prsou.
Drkla jsem loktem do Chris a odvrátila pohled od naštvaných čtvrťáků.
,,Mám šest dioptrií a ten papír tady předtím nebyl!" Sykla a předala konvici.
Zatímco do nás hučely, že tu konvici sháněly po celém intru, upírala jsem pohled do země a snažila se zbavit knedlíku v krku.
Přejel mi mráz po zádech, když jsem na rameni ucítila něčí ruku.
,,Tak dost, holky. Jsou to prvačky. Chodí do školy dva tejdny a na intru jsou poprvý v životě."
Měla na sobě starý červený župan, volné kalhoty, zelené triko a na hlavě svítivě zelený ručník. Tu holku bych nepřehlédla ani v ohromném davu lidí.
,,Promiň, Carol, ale na tomhle papíru je jasně napsaný, že se ta konvice nemá odnášet."
,,Tohle je Tina. Té si nevšímejte. Ráda křičí na lidi. A taky tady po patře ráda chodí bez trička." Zbytek skupiny se zasmál.
,,Holky, vy jste z prváku?" Zeptala se pro kontrolu blondýna a odložila na stranu lístek s informací o konvici.
Zakývaly jsme hlavou a snažily se zbavit se studu.
,,Měla bych pro vás učebnici matematiky." Usmála se a zdálo se, že úplně zapomněla na incident s vypůjčením konvice.
,,Nepotřebujeme matiku." Odbyla ji Christine a přitáhla si mikinu k tělu.
,,A co Dějepis a Občanku?" Zeptala se Carol a založila ruce v bok.
Zakývala jsem hlavou dřív, než Chris stačila něco říct a pokusila jsem se o úsměv.
,,Tak jo, měla bych pro vás za stopáďo jednu. Vyhovuje?"
Christy pokrčila rameny a odebrala se do svého pokoje.
,,Caroline Eliot Kernel. Najdeš mě ve 317. A když nebudeš vědět, stačí říct, že hledáš ďábla."
