Osud nás dvou

Polibek

-Pohled Briana-

Dohnal jsem ji v nějaké uličce. Byli jsme tam jenom my dva. 

Chytil jsem ji za ruku, abych ji zastavil. 

Kate mi řekla to, co si myslí o tom kdo je Michelle. Já jsem se musel začít smát.

Jak si mohla myslet, že Michelle je moje holka? 

Po chvíli jsem si uvědomil, co jsem způsobil. Chtěla odtamtud zmizet. Naštěstí jsem ji držel dost pevně.

,,Kate, co blázníš?" zeptal jsem se.

,,Michelle je moje sestra." řekl jsem a Kate vypadala překvapeně.

Uvědomil jsem si, co řekla nakonci.

,,Co jsi myslela tím otravováním?" Jestli jí Michelle něco udělala....

,,Nic, nech to být." řekla Kate. 

Až ted jsem to viděl. Byla naštvaná. Byla smutná. Chtělo se jí brčet. 

,,Ne to teda nenechám." řekl jsem s nadějí, že mi to řekne.

Vypadala krásně. Jako vždycky. Rozhodl jsem se to udělat.

Začal jsem se přibližovat. Pokud mě zastaví, nechám ji.

Zavřela oči. Políbil jsem ji. Ten polibek trval věčnost. Ona mě nezastavila.

Bylo to úžasné. Odtáhl jsem se, abych spatřil její reakci.

Zůstala na místě. Nic neřekla. Viděl jsem, že jsem udělal něco špatně.

,,Promin, já to jsem neměl." začal jsem se omlouvat.

Kate pořád nic neřekla. Zase jsem to posral.

,,Já, já už budu muset. Tak ahoj."

Radši jsem hned šel. Byla to další chyba v mém životě.

Ona mě nemiluje, tak jako já ji. Už to nebudu zkoušet znovu.

Odešel jsem směrem domů. Z té uličky to byl kousek.

Když jsem přišel domů, opatrně jsem otevřel dveře. Michelle s Annie byly u nás.

Radši jsem rychle zmizel. Půjdu do kavárny.

V kavárně nebylo moc lidí. 

Dal jsem si latté. Stejné jako Kate. Ne, na ni nemůžu ted myslet.

Udělal jsem velkou chybu. Neměl jsem ji políbit. Lituju toho, že jsem jí tolik ublížil.

Další chyba v mým životě. Ta pusa.

Tou první chybou bylo........No to je jedno. Prostě to byla chyba. Větší než jsem čekal.