Osud nás dvou

Miluješ mě?

A tak jsme šli do třídy. Zbytek dne ve škole se nic zvláštního nestalo. Když jsem však šla domů, stalo se něco, co jsem nečekala.

Přede dveřmi našeho domu stál ten, kterého jsem tu vůbec nečekala. Stál tam on. Brian.

,,Ahoj'' pozdravil mě Brian.

,,Ahoj, co tady děláš? A odkud víš, že tady bydlím'' zeptala jsem se ho a v tu chvíli mě napadla pouze možnost, že musel mluvit s Jacobem.

,,Řekla mi to Mia'' odpověděl Brian.

,,Ty myslíš asi Liu'' opravila jsem ho a oba jsme se zasmáli.

,,Chtěl jsem se ti za všechno omluvit a říct ti, že si myslím, že jsem udělal chybu s tím polibkem." řekl Brian a já ho musela přerušit.

,,Nebyla to chy..." začala jsem a než jsem to dořekla, jeho rty se tiskly k mým.

Políbil mě. Byl to nádherný pocit. Byla jsem jako v sedmém nebi. Bylo to jako věčnost.

Najednou se odtáhl a pošeptal mi do ucha: ,,Miluju tě".

,,Já tebe taky" odpověděla jsem. Cítila jsem jak jsem se začala červenat.

Až teď jsem si uvědomila, že stojíme před naším domem a já nevím, jestli je Jacob doma.

Za chvíli jsem uslyšela zvuk uvnitř domu. Jak se o zem tříští flašky. Brian to taky slyšel.

,,Co to bylo?" zeptal se Brian.

,,To nic, nech to být." odpověděla jsem s nadějí, že si ničeho nevšimne.

,,Přece víš, že tohle na mě neplatí. Byli to rodiče?" řekl a dál se ptal.

,,Jo, jasně" lhala jsem. Nemohla jsem mu říct pravdu.

Chvíli jsem přemýšlela, co jsem mu vlastně řekla. Myslím, že na mě začal mluvit. Já ho ale neslyšela.

,,Promiň, co jsi říkal?" zeptala jsem se a on se pousmál.

,,Jestli se nechceš jít projít?" otázal se mě.

,,Jo, jasně. A kam půjdeme?"zeptala jsem se hned potom, co jsme vyšli.

,,Hmm......Třeba do parku?" odpověděl mi Brian.

Odpověděla jsem mu na souhlas. Tak jsme se rozešli směrem k parku.

Cestou do parku jsme potkali pár lidí. Kolem nás procházely i ty holky spolu s Michelle. Michelle se na nás jen zlostně podívala.

Já jsem si toho nevšímala. Ignorovala jsem ji. Jako vždy.

Brian pustil moji ruku a já jsem se na něj s otázkou v očích podívala. Ještě než na mě pohlédl, dal mi svoji ruku kolem pasu. Musela jsem se pousmát.

On mě políbil na čelo. Všimla jsem si, jak se Michelle zašklebila a šla pryč.

,,Kate?" podíval se na mě.

,,Dobrý?"pokračoval.

,,Jo, dobrý" odpověděla jsem mu.

,,Nepůjdeme na kávu?" pokračoval Brian.

,,Jo, jasně" odpověděla jsem mu.

A tak jsme šli do té kavárny. Cesta nebyla příliš dlouhá.

Vstoupili jsme do kavárny. A Brian na mě promluvil.

,,Pamatuješ, tady jsme se poprvé potkali?" řekl Brian a já si musela vzpomenout na ten nezapomenutelný okamžik.

,,Jasně, na to nejde zapomenout, protože celá tvoje káva byla na mě." pověděla jsem a zasmála se tomu.

,,Jo, já vím.....Sedneme si třeba támhle?" řekl a ukázal na stůl v rohu.

,,Klidně" odpověděla jsem.

,,Co si dáš?" zeptal se mě.

,,Nechám to na tobě. Překvap mě." oznámila jsem mu.

Když odcházel objednat kávu, zastavila jsem ho a dala mu pusu. On se jen šibalsky usmál.

Vzala jsem si do ruky mobil a podívala se jestli nemám nové zprávy. To, co tam bylo jsem nečekala. Byla tam žádost o přátelství. Od něj. Od Harryho Johnsona.

Žádost jsem přijala a usmála jsem se nad tím. Najednou jsem uslyšela Brianův hlas.

,,Nad čím se tak směješ?" zeptal se, pohladil mě po rameni a dal mi pusu.

,,Ničemu, jenom tak" odpověděla jsem a pousmála se na něho.

,,Tady máš kávu." řekl Brian.

,,Jakou jsi vzal?" zeptala jsem se ho se zájmen a napila se.

,,Alžírskou." odpověděl.

,,Díky, ale víš, že mi ještě není osmnáct?" zeptala jsem se ho.

,,Tobě sice ne, ale mě ano" řekl Brian a usmál se.

,,Díky." odpověděla jsem.

,,Víš, že tohle byla oblíbená káva mojí mámy?" zeptala jsem se ho a tehdy jsem si uvědomila, co jsem řekla.

,,Byla?" řekl překvapeně Brian.

,,Je." rychle jsem se opravila a vlepila mu letmou pusu na tvář.

Brian se otočil a já jsem viděla, jak Michelle přichází do kavárny.

,,Asi by jsme měli jít." řekla jsem se zklamáním.

,,Jo, jasně." odpověděl a s pochopením v očích se na mě podíval.

Rychle jsem dopila svoji kávu, abychom mohli zmizet.

Když jsem dopila, tak jsme se zvedli a vyšli z kavárny. Michelle si nás naštěstí nevšimla.

Viděla jsem, jak se Brian nadechl a tak jsem ho zastavila.

,,Jestli mi chceš říct něco ohledně Michelle, víš, dnes už ne, prosím" řekla jsem a podívala se na něho prosebným pohledem.

On mi jenom dal pusu a pokračovali jsme v naší cestě.

,,Pojd, doprovodím tě. Nenechám tě jít po tmě samotnou." řekl Brian a usmál se na mě.

,,No dobře, ty můj ochránče" odpověděla jsem mu s pobavením v očích.

Cestou domů mi pověděl něco o jeho rodině a o Michelle. Zjistila jsem, že se Michelle chová tak hnusně jenom ve škole.

Cesta poměrně rychle utekla, a tak jsme byli před naším domem.

,,Tak, já už půjdu" řekla jsem Brianovi.

,,Dobře" odpověděl.

Objala jsem ho. On si mě k sobě přitáhl a dal mi velkou pusu.

,,Ahoj" řekl Brian.

,,Pá" řekla jsem.

Odemkla jsem dveře a stále sledovala pomale odcházejícího Briana.

Když jsem se podívala dovnitř, všude byly rozházené flašky a na zemi ležel Jacob. Dnes jsem to ale nechtěla řešit, a tak jsem šla do svého pokoje a zamkla se.

Byla jsem tak unavená, že jsem si lehla do postele a hned jak jsem zavřela oči, tak jsem usnula.

Ps. V médiích:  Can I have this dance
                             High school musical 3