Osud nás dvou

Přespání

Najednou mě políbil....

Bylo to neuvěřitelné a mě se z neznámého důvodu začaly ještě více hrnout slzy z očí.

,,Proč pláčeš princezno?" zeptal ze Brian, hned potom, co se odtáhl.

Já jsem se musela usmát.

,,Protože jsi jediný člověk, kterému na mě opravdu záleží." odpověděla jsem.

,, A co tvoji rodiče?" zeptal se a já věděla, že narazil na téma o kterém jsem se opravdu nechtěla bavit.

Nedokázala jsem slzy udržet, a proto jsem je nechala vyjít na povrch.

Brian mě pohladil po tváři a setřel mi slzy.

,,Já žádné nemám." odpověděla jsem tak tiše, že jsem doufala, že mě neslyšel, protože jsem si uvědomila, co jsem  to řekla.

Podíval jsem se na Briana, který měl hodně nechápavý výraz. 

,,Ale vždyť jsi říkala, že ...." začal Brian, ale já ho přerušila.

,,J-já jsem ti to nemohla říct." řekla jsem a nechala slzy proniknout na povrch.

Brian mě objal a hladil mě po zádech.

,,Neboj se. To bude dobrý" šeptal mi do ucha.

,,Můžeš tu zůstat, jak dlouho budeš chtít." řekl mi hned potom, co jsem se od něho odtáhla.

,,Ne, to je dobrý. J-já mám ten dům." odpověděla jsem mu.

,,Nebo on vlastně není můj. Je mýho staršího bráchy, ale ten je stejně pořád opilej." svěřila jsem se mu.

,,Už ho ani neberu jako staršího bratra." dopověděla jsem a viděla, že Brian pozorně poslouchá.

,,Já tě chápu. Můj bývalej nejlepší kamarád je taky alkoholik. Nedokázal se smířit s tím. že ho opustili rodiče. Já se mu snažil pomoct, ale on byl více agresivní a já mu už nedokázal pomoct." řekl Brian a já ho objala.

,,To  mě mrzí." pošeptala jsem mu.

,,Znám to, můj brácha je taky někdy hodně agresivní."řekla jsem mu.

,,Ublížil ti někdy?" pošeptal mi.

,,Skoro ne." řekla jsem mu. Nechtěla jsem mu lhát, ale pravdu jsem říct taky nemohla.

,,Skoro?" zeptal se s vážným tónem Brian.

,,Párkrát mi dal facku, ale nic víc." zakončila jsem to.

,,Hádám, že to nikdo neví." vyvodil.

Já jenom přikývla.

,,Dneska tu ale přespíš, prosím." řekl Brian s lítostí v hlase.

,,Dobře " odpověděla jsem mu. Nechtěla jsem odporovat.

,,Počkej chvíli tady."řekl Brian a zvedl se.

Brian byl chvíli pryč a já měla čas si na chvíli pozorně prohlédnout jeho pokoj. Měl modrý pokoj s fotkami na stěnách. Všimla jsem si, že na těch fotkách byla jeho rodina, ale i kamarádi.

Po chvilce se Brian vrátil a já byla překvapená. V ruce držel moji knížku. 

,,Tu máš. Ta je tvoje. Zapomněla jsi ji ten den, kdy jsme se potkali." řekl a podal mi knížku.

,,Díky." odpověděla jsem jednoduše.

Potom ke mě natáhl ruku s jeho tričkem.

,,Tady máš. Na spaní ."řekl Brian.

Pokynula jsem hlavou k poděkování.

,,Třetí dveře zleva je koupelna" oznámil mi a hodil po mě ručník.

Pokynula jsem hlavou na poděkování. On se usmál a já šla do koupelny.

,,Pustíme si nějaký film?" zeptal se náhle Brian, když jsem se vrátila.

,,Jasně" odpověděla jsem mu.

,,A jakej?"zeptal se.

Chvíli jsem nad tím přemýšlela a pak odpověděla.

,,Hunger games?" zeptala jsem se ho s nadějí, že je má taky rád.

,,To se ti fakt líbí?"zeptal se mě s potěšením v hlase.

,,Jasně, komu by se nelíbila Katniss útočící z lásky na Peetu?"řekla jsem a on se zasmál.

,,Jakej díl?" otázal se.

,,Hmm, Vražedná pomsta" odpověděla jsem.

Brian našel ten film a začali jsme se dívat. Přitáhl si mě do objetí a já se nebránila. Opřela jsem se o jeho hruď a zavřela oči. Vnímala jsem pouze jeho vůni a po  chvíli jsem usnula.

Ps. V médiích: Let her go
                             Passenger