Osud nás dvou

New York

Dneska je neděle. Vstala jsem a rozhodla se, že se půjdu učit. Udělala jsem si snídani. Vrhla jsem se na dějepis. Věděla jsem, že máme psát v pondělí test. Bylo teprve osm, ale to mi vůbec nevadilo. Nechtělo se mi spát. 

Napadlo mě, že se půjdu podívat jestli je venku Jacob. Nebyl tam. Nevadilo mi to.

Když jsem si dodělala úkoly, rozhodla jsem se, že se pojedu podívat do New Yorku. Chtěla jsem si koupit nové knížky. Neměla jsem co číst.

Oblékla jsem si roztrhané džíny a kostkovanou košili. K tomu jsem si nazula mé černé conversky. Udělala jsem si vysoký culík. Na make-up jsem se vykašlala.

Podívala jsem se, kdy jede první autobus do New Yorku. Měl by jet za půl hodiny.

Nachystala jsem si tašku a vyrazila. Na lednici jsem dala vzkaz, že se vrátím pozdě. Věděla jsem, že si ho, ale nikdo nepřečte. 

Vyrazila jsem z domu. Vůbec jsem nestíhala, a proto jsem až na zastávku běžela. Naštěstí jsem přišla brzy.

Nasedla jsem a pustila si do sluchátek svoji oblíbenou písničku. Shawn Mendes- Never be alone. Za půl hodiny jsme konečně byli v NY. 

Šla jsem rovnou do svého oblíbeného knihkupectví. Vybrala jsem si nakonec dvě knihy. 

 Hledání Aljašky- John Green

Než jsem tě poznala- Jojo Moyes

Líbily se mi, ale věděla jsem, že konec bude stejný. Smutný.

V knihkupectví jsem byla asi hodinu a potom jsem se vydala pryč od centra. Cestou byl Starbucks a tak jsem si zašla na karamelové latté. Asi ve tři hodiny jsem se rozhodla jít domů. Dorazila jsem na zastávku a tam už stál autobus. 

V autobuse jsem se podívala na mobil, jestli mi náhodou někdo nepsal. Nic jsem od toho nečekala. Když jsem se podívala, zjistila jsem, že mám asi třicet zmeškaných hovorů od Briana a asi čtyřicet sms.

Neodepisovala jsem. Radši jsem si na chvíli zdřímla.

Když jsem se probudila, viděla jsem někoho čekat na zastávce. Znala jsem ho, ale vidět jsem ho nechtěla........

Ps. V médiích: Never be alone
                            Shawn Mendes