Asi po pěti minutách jsem došel domů. Jakmile jsem otevřel dveře praštila mě přes nos vůně pečeného kuřete s bramborovou kaší, v naší rodině pomalu nejoblíbenější jídlo, ale pizza samozřejmě vede. Vyzul jsem si boty a šel za mamkou do kuchyně.
"Ahoj mami"nahodil jsem úsměv jakoby nic. "Čau Kookie, prosímtě příště si ten čas hlídej, jo?" jen se na mě rychle podívala a pokračovala v připravování bramborové kaše.
"Ok, promiň"usmál jsem se a vydal se k odchodu. "Jo a ti noví sousedi přijdou o půl páté, jo?"řekla rychle. Zastavil jsem se a trochu jsem znervozněl. "Cože?Jakto?"vyhrkl jsem a zvýšil hlas. Mamka se trochu lekla a podívala se na mě. "No napadlo mě, že bychom se seznámili ještě před večeří"s úsměvem se na mě podívala. "Aha"trochu jsem se zhrozil a falešně se na ni usmál. Podíval jsem se na hodiny a všiml si, že je to za dvacet minut. Lekl jsem se a rychle běžel po schodech nahoru do svého pokoje.
Šel jsem si dát rychlou sprchu, která byla snad ta nejrychlejší v mém životě. Na sebe jsem hodil modré roztrhané džíny a bílé tričko. Trochu jsem si upravil vlasy a šel ještě napsat Jiminovi.
Kookie: Jimine, oni přijdou už za pět minut
Jiminie: Němeli přijít až v pět?
Kookie: Jo, měli, ale mamku napadlo, že bychom se ještě před večeří seznámili -.-
Jiminie: Neboj zvládneš to, a kdyby náhodou něco napiš mi, budu tady. ;)
Kookie: Už musím končit, drž mi pěsti
Jiminie: Neboj budu:))
Jen jsem nahodil "zobrazeno" a vydal se do kuchyně za mamkou.
Mám strach, bojím se, nejradši bych utekl někam hodně daleko, jej abych nemusel být tady.
*ding dong*
"Kookie, půjdeš otevřít? To jsou oni"
Tak, ano jsem zlá, ale ono to jinak nešlo:(, aspoň máte důvod se těšit na další část. Potěší komentář a vote.:))
A kapitoly budou nejspíš vycházet každou středu a neděli, někdy i častěji, ale tyto dny jsou jasné.ily
Kacii**
