Je pondělí a já slyším ten otravný zvuk. Jak já to pondělí nesnáším. Vypnu se zlostí budík nastavený na mém mobilu, vstanu z vyhřáté postele a jdu si vybrat něco na sebe.
Jakmile si udělám ranní hygienu jdu za mamkou do kuchyně.
"Dobré ráno, mami"pozdravím svoji mamku s úsměvem na rtech. "Dobré Kooku, prosímtě na lince máš peníze na svačinu a snídani na stole, dneska musím jíz dřív do práce a vrátím se i později, takže si kdyžtak objednej pizzu. A jak budeš doma zavolej.Ahoj a ať se ti daří ve škole."rychle se na mě usmála a šla se obouvat. "Ahoj"zakřičel jsem na ní těsně předtím, než zavřela dvěre. Usedl jsem si ke stolu a oblízl si rty nad toasty a kakaem.
Jakmile jsem dojedl snídani, sbalil jsem si věci a šel do školy.
O půl osmé mám ještě sraz s Jiminem a Yoongim před školou.
"Čau kluci!"zakřičím na ně, když je spatřím. "Ahoj Kookie"zakřičí na mě Jimin a Suga jen kývne na pozdrav.
"Slyšel jsem, že budeme mít nového spolužáka!"řekne radostně Jimin cestou do třídy."Nebude to ten můj nový soused?"otázám se kluků. "Ty máš vlastně novýho souseda, že?"najednou se zapojí do rozhovoru Yoongi. "Jo, je v pohodě"usměju se nad vzpomínkou nad Taem.
Ještě chvíli jsme si povídali, ale po chvíli jsme slyšeli první zvonení a vydali se do třídy, kde máme první hodinu.
Matematika můj "nejoblíbenější" předmět. Sedl jsem si do poslední lavice u okna za kluky. Očima jsem ještě pozdravil Namjoona, Hoseoka a Jina, kteří sedí pár lavic ode mě.
*Crrr*
Hned po pár vteřinách vstoupila do třídy naše třídní učitelka.
"Dobré ráno žáci, jen jsem vám chtěla říct, že ode dneška máte nového spolužáka."ukázala na chlapce, který stál vedle ní. Tae. Usmál jsem se na něj, on mi úsměv opětoval. "Něco nám o sobě řekni"pohledem zabloudila k Taemu. Ten se nervózně usmál a spustil: "Jmenuji se Kim Taehyung, rád si zpívám a rád trávím čas s lidmi" koktavě řekl Tae a usmál se stydlivým úsměvem. "Dobře, Taehyungu, posaď se tam vedle Jungkooka."naše třídní učitelka mi věnovala úsměv a vydala se k odchodu.
S Taem jsme si povídali skoro celou hodinu, teda do té doby než nás učitel z matematiky napomenul. Potom jsme se radši už nebavili.
Zvonící zvonel oznámil konec hodiny a já si spokojeně oddechl. Konečně. Otočil jsem hlavu k Taemu, který se protahoval na židli. Nebudu si nic nalhávat, je opravdu krásný. Dlouhými prsty si prohrábl vlasy a hned na to se konečky zelených pramínku opět ocitli v jeho čokoládově hnědých očích. Musel jsem se nad tím usmát. Zahleděl jsem se do jeho nádherné tváře a bez mrknutí jí pozoroval.
"Kookie?"
Před obličejem se mi několikrát mihla něčí ruka. Několikrát jsě zamrkal a probudil se ze svého omámení. U lavice stál Jimin s Yoongim a dívali se na mě jako na blba. Tae něco ťukal do telefonu. Nejspíš, aby to nevypadalo trapně, protože kluky neznal a nechtěl poslouchat náš rozhovor. Rychle jsem zatřásl hlavou a na všechny tři se podíval.
"Ehm...Tae" lehce jsem mu poklepal na rameno, aby mi věnoval pozornost. "Tohle je Yoongi a tohle Jimin. Jimina už jsi mohl vidět na té fotce u mě v pokoji"vychrlil jsem ze sebe rychle a nechal je, aby se pozdravili.
Vypadalo to, že si skvěle rozumí, protože se rychle dali do řeči a to i Yoongi, který na mluvení moc není. Všichni jsme se usmívali od ucha k uchu, dokud nezazvonilo na další hodinu. Zbytek vyučování proběhl hladce. Všichni čtyři jsme šli na oběd, kde jsme se připojili k Jinovi, Namjoonovi a Hoseokovi. Tae se s nimi seznámil a opět si rychle začali rozumět. Je až neuvěřitelné, že dokáže hned zapadnout do kolektivu.
"Tak zítra!"zavolal na nás Jimin, když se naše cesty oddělily.
S Taehyungem jsme se vedle sebe pomalu kolébali. Zrovna mi vyprávěl o tom, jaké to bylo na jeho minulé škole a tak. Tiše jsem přikyvoval a bedlivě ho poslouchal. Najednou jeho hlas přerušilo vyzvánění jeho telefonu. Na displeji bylo tučně napsané "Máma". Příkyvl jsem na znamení, že to má vzít. Začal do telefonu mluvit, ale já přestal vnímat co. Všechnu pozornost jsem přesunul k našim rukám. Hřety se o sebe občas jemně otřely a to ve mně vyvoválalo příjemně vibrace, které broudily do zbytku mého těla. Aniž bych tušil, tak jsem se usmál, když se jeho ukazováček dotkl mého malíčku. Nejspíš si toho všiml, protože s rukou trochu ucuknul do strany, a hned ji zase nechal volně se houpat ve vzduchu. Se smutným pohledem ukončil hovor a mobil schoval.
"Copak?"zeptal jsem se.
"Nic, jen...rodiče přijedou až pozdě večer a já si ráno zapomněl doma klíče, takže se nejspíš nedostanu domů"vydechl a věnoval mi jeden utrápený pohled.
"Ach..., to mě mrzí."
"Hm"
"Tak mě napadá, že stejně nemám, co dělat a rodiče taky nejsou doma, takže, co zajít k nám, vzít si nějaký pořádně nezdravý jídlo, zavřít se u mě v pokoji a hrát videohry dolud se vaši nevrátí?"
"To myslíš vážně?"v jeho očích se rozzářil million hvězdiček.
"Smrtelně vážně"s širokým úsměvem jsem přikývl, vzal ho za ruku a rozběhl se k našemu domu. Slyšel jsem, jak se za mnou směje. Ten smích byl, tak nakažlivý, že jsem se nemohl ubránit a začal se smát taky. Celí udýchaní jsme zastavili u dveří našeho domu a já rychle otevřel. Vyzuli jsme se a já ho poslal do mého pokoje. Mezitím jsem z kuchyně vzal nějaké chipsi a limonády a vydal se za ním.
~
"Zase jsek vyhrál!"zaradová se a Tae na mě vyplázl jazyk.
Uraženě jsem protočil očima a odložil ovladač.
"Dávám si kolo pauzu."
"Vzdáváš to sůšo?"
Zarazil jsem se nad tím oslovením. Pokroutil jsem hlavou.
"Ne, jen si chci na chvíli odpočinout."
Už nic neřekl. Jen zvedl ruce nad hlavu, a pak začal znovu hrát. Opřel jsem se o postel a pozoroval ho. Až teď jsem si všiml malé pihy, co má pod nosem. Je to roztomilé. Stejně, jak on... nad čím to zase přemýšlím?! Sjel jsem očima po celém jeho obličeji a zastavil se u jeho rtů. Jaké by to asi bylo je líbat? Kooku! Klidni hormoni! Co, když ani není na kluky. A i kdyby určitě by nestál o někoho jako jsem já. Tiše jsem si povzdechl a dál ho hypnotizpoval pohledem, protože nic jiného, než ho pozorovat nemůžu.
Tak, doufám, že se vám tato kapitola líbila! Pomáhala mi s ní hodně moje nejúžasnější kamarádka, která mimochodem taly píše Taekook příběhy a má je dokonalý a její účet je Annie_069 , takže šup si k ní běžte něco přečíst.
Vaše
Kacii**
