4.kapitola

834 37 3
                                    

Jdu nasupeně za ním. ,, krásko?" Ptám se a koukám mu do klidných očí. ,, no. Ano jsi kráska. Vadí? Mohl jsem říct zrůdo a rovnou skočit z okna. Takhle mám alespoň minimální šanci utéct", odpovídá a rozhlíží se.
     ,, co je?" Ptám se, ale to už jsem zády namáčklá na stěně. ,, nevím,co děláš, ale okamžitě mě pust", syčím po něm. ,, teď pomalu odejdu a ty to nikomu nenahlásíš! Je ti to jasné?!" Ptá se mě. Kývám na souhlas. Loki mě pouští a kousek odstupuje. ,, najdu si tě. Kdekoliv", šeptá a pak mizí. Stojím na chodbě a sleduji místo, kde do teď stál. ,, parchant jeden", ulevuju si a kopu do skříňky. ,, jau", šeptám a zalézám do kanceláře.

Loki
Sotva, co jsem se teleportoval pryč, jsem musel zpátky. Ta malá zrzka se mi dostala pod kůži. Jak to dokázala? Nikdo, kromě Friggy, to nedovedl. Nikdo se mi nedostal pod kůži. Tak proč ona, ano? ,,Musím ji zas vidět", šeptám si pro sebe, když si lehám v "mém" novém pokoji. ,, no postele máš pohodlný Starku", šeptám si a následně usínám.
     Další den ráno mě budí ta zrzka. ,, ne. Nevstávám", odbíjím ji a házím po ní polštář. Zvedá ho ze země a jde s ním ke mě. Rychle se schovávám pod deku. ,, copak bojíš se?" Ptá se a sedá si na postel. Odhaluju hlavu a vrtím jí. Poté se zase schovávám pod deku. ,, no počkej. Však já tě ven dostanu", říká a vstává. Opatrně vykukuju zpod peřiny. Jde k mému oblečení bere ho a jde pryč. Ta holka se mi snad zdá.
    Vstávám a halím se do své magie. Když mizí mám na sobě nové oblečení. Chytrá je, ale ne dost.
         Jdu ven ze svého pokoje a hledám ji. Nacházím ji se Starkem. Jdu k nim blíž a poslouchám rozhovor. ,, miluješ ho?" Ptá se Stark. Polykám a koukám na zrzku. ,, pane Starku je to bůh. On tu bude pořád. Já za chvilku zestárnu, ale máte pravdu něco k tomu parchantovi cítím", odpovídá a červená se. ,, Alex pokud ho miluješ měla bys mu to říct", říká Stark. ,, ale to nejde. Já ho miluju, ale on mě ne", odpovídá a sklápí pohled. Jdu k nim. ,, co tu řešíte?" Ptám se a sedám si na židličku u baru. Oba na mě koukají. ,, ale nic. Jen Alex se stěhuje", odpovídá Stark. Sleduju střídavě Alex a mé prsty. ,, proč?" Ptám se smutně. ,, musím má matka umírá a já se musím postarat o náš dům", říká a stírá si slzu. ,, a... nemohl bych ti pomoct?" Ptám se s nadějí v hlase. ,, to nejde muflone. Ona tam nikoho nechce. Nabízel jsem jí ať bydlí tady, pokojů tu mám dost, ale ona nechce", šeptá Stark a pokládá mi ruku na rameno. ,, necháváš mě tu?" Ptám se a sleduju její oříškové oči, jež jsou zalité slzami. ,, promiň mi Loki, ale já musím", říká a jde i s krabicí pryč.
     ,, neboj. Ona se vrátí", říká Stark a jde k baru. ,, dáš si?" Ptá se a nabízí mi sklenku. S povzdechnutím kývám hlavou. ,, děkuju", odpovídám a vypíjím hořkou tekutinu ve skleničce. ,, ještě?" Ptá se Stark a sleduje mě. Musím vypadat hrozně, když mi dává pití. ,, jestli mi dáš", odpovídám a mžourám.
      Zrovna se chystám vypít desátou skleničku, když se ozývá výtah. Stark se podívá tím směrem, ale mé opilé já mi to nedovoluje. Povzdychávám si a sleduju ruku ve které mám fotku.
            ,, Loki?" Ptá se smutný hlas vedle mého ucha. ,, hm?" Ptám se a otáčím tím směrem hlavu. ,, Loki, co jsi to zas udělal?" Ptá se ženský hlas. Poznávám ji.
Friggu.
,, matko, co tu děláš? Neměla by si tu být", říkám a nabádám Starka, aby mi dolil. On jen vrtí hlavou. Povzdychávám si a vstávám. ,, jdu na střechu", oznamuji Starkovi a jdu k výtahu. ,, opovaž se skočit", odpovídá Stark a sleduje jak se za mnou zavírají dveře. ,, hm", mručím a mačkám tlačítko.

Stark
,, myslím,že by jsme měli jít za ním. Bojím se, že fakt skočí", říkám té krásně oděné ženě. ,, ano to by jsme měli. Loki je tvrdohlavý, když přijde o něco, co řekne, že je jeho", odpovídá. ,, jinak jsem Frigga, královna Ásgardu a Lokiho matka", dodává a kouká na mě. ,, jsem Tony Stark, Iron man a nejspíše Lokiho nepřítel", oznamuji a přivolávám výtah. ,, takhle tam budeme pozdě", říká Frigga a chytá mě za ruku. Poté se i se mnou přemístí na střechu.
        Loki sedí na kraji a kouká na rušné ulice New Yorku. Poslouchám ho, když náhle začne zpívat:

    
And I'm so sorry, it's not like me
It's maturity that I'm lacking
So don't, don't let me go
Just let me know 
That I can slip and fall
And you won't let me go
Just let me know that growing up goes slow

,, Friggo... tedy královno. Co mu je? Proč zpívá?" Ptám se a sleduji Lokiho jež kouká někam do dáli a přitom si stoupá na samý kraj střechy. ,, omlouvá se té, kterou miloval. Jmenovala se Sygin. Chce se jí omluvit, za to, že jí nechal trpět, že jí dal do vězení. On totiž byl potrestán, ale Sygin byla i po tu dobu s ním a pomáhala mu,aby to nebyl tak hrozný trest. Loki si myslel, že už ho nemiluje a tak, když utekl, jí tam nechal", vysvětluje Frigga a sleduje svého syna jež se naklání nad ulice New Yorku.
      ,, Loki zadrž!" Ozývá se za námi dívčí hlas. S Friggou se otáčíme a sledujeme dívku v bílých šatech a s dlouhými bílými vlasy. ,, to je Sygin", oznamuje mi Frigga a sleduje ji jak jde k Lokimu.
       ,, Loki?" Snaží se navázat konverzaci. ,, nechte mě být. Sygin umřela kvůli mě... protože jsem ji tam nechal. Když jsem se tam za dva roky vrátil zůstali tam jen její šaty", křičí. Sygin se dotýká jeho ramena a Loki  padá...

Co k tomu dodat. Pokud se líbilo votes i comments potěší.
Vaše kikinka 1002

Find the wayKde žijí příběhy. Začni objevovat