Find the way

14.kapitola

Alex
    Thor se mnou hází do cely a zavírá dveře. Vrčím na něj a kdyby tu nebylo silové pole, zakroutila bych mu krkem. ,, a teď ho konečně mohu zabít", usmívá se Thor a opírá se o zeď vedle mé cely. Koukám na něj vyděšeným pohledem. ,, na co ti budu?" Ptám se. ,, na co? Na nic. Až zabiju Lokiho sama si podřežeš žíly", usmívá se Thor. ,, bože", šeptám a sedám si do kouta. ,, až Loki umře... staneš se mou ženou", říká Thor a odchází.

     ,, Alex... Alex slyšíš mě?" Ptá se po několika dnech nějaký hlas. Kvůli únavě nedokážu identifikovat, kdo na mě mluví. ,, Alex... vrátíme se domů", šeptá ten hlas a bere mě do náruče. Tu chvíli, kdy mi do nosu udeří jeho charismatická vůně, tu chvíli je mi jasný, že si pro mě Loki přišel. Chytám se ho kolem krku a následně usínám.

Loki
      ,, moje Alex", myslím si a přemisťuji se pryč. ,, ah uz jste tady. Myslel jsem,že tě chytil", mluví Stark a jde pro jídlo. Pokládám Alex na gauč a sedam si k ní. ,, Loki", mumlá a vrtí se. Chytám její ruku a hladím ji po vlasech. ,, pšt...jsen tu s tebou", šeptám. Alex otevírá oči. Objimám ji a beru kaši. ,, jez...jsi slabá" říkám a přikládám ji lžíci s kaší k ustům. Alex se usmívá a jí.
       ,, už jsem ti říkala, že tě miluju?" Pta se tiše a leží s hlavou v mém klíně. ( žadný dvojsmysly prosím 😂😂)  Hladím ji po vlasech a přitom se usmívám. ,, jo... myslím, že jsi to zmiňovala", usměju se a jemně jí políbím. Alex mi dává herdu do ramene. ,, co je?" Ptám se a směju se. ,, ty jsi takovej provokatér", říká a chytá mou tvář do dlaní. ,, copak chceš?" Ptám se a ignoruju její narážku. ,, od tebe? Hm...co bych tak mohla chtít. Provokatér. Loki. Hm...", začína nahlas přemýšlet. Ušklíbnu se. ,, takže?" Ptám se a podkládám si hlavu rukou.
       ,, Loki? Posloucháš mě?" Strká do mě Alex. ,, co?... jo... ano poslouchám",koktám. Alex se na mne podívá a promne si prsty. ,, tak fajn... v tom případě bojuj", říká a zveda se. Ihned zaujímá bojovou pozici. Dívám se na ní nechápavým pohledem. ,, kdybys mne poslouchal... slyšel bys, že tě vyzývám na souboj", vysvětluje Alex a útočí na mě.
       Končíme v dost zajímavé póze. Já ležím na zemi na zádech a Alex mi sedí na břiše. ,, no šikula... porazila jsi poloboha", vysmívám se jí.

  Tahle kapitola je fakt o ničem. V další se presuneme do doby, kdy Vör a Lug budou deseti leté děti. Děkuju za votes a comments. A moc se omlouvám za krátkou kapitolu. Jen 400 slov? Sakra...tak to je hodně málo.
Omluva patří všem...