Look! It's snow! [P.Jm×M.Yg]

눈 - VI

"Hyung tak pohni!" zakřičel na mě energeticky Jimin a já byl překvapený, že vůbec dokáže stát na nohou po tom, co vyběhl strmý kopec a při tom se smál jako malé dítě.

"Není, kam spěchat Mine." zahuhlal jsem potichu, i když jsem si byl jistý, že mě moc dobře slyšel.

"Yoongie." postěžoval si a přiběhl ke mě, kde mě popadl za rukáv a začal mne táhnout vrchol.

Ten den jsem si užil. Opravdu moc. S Jiminem jsme si hráli na závodníky a poté, co jsme začali kolovací bitvu, jsme dokonce předstírali, že jsme vojáci, naverbovaní do státní armády.

Domů jsme sice přišli celí mokří a mamka nám za to patřičně vyhubovala, ale pro nás dva bylo důležité, že jsme si ten den krásně užili.

Zítra jsou již vánoce. Nikdo se nemůže dočkat toho, až budeme rozbalovat dárky. Pro Jimina mám jeden speciální.

"Hyung, ty mě neposloucháš." postěžoval si Min, když jsme seděli, zabalení do dek, v obýváku a dívali se na vánoční pohádky.

"Promiň Chime... zamyslel jsem se. Copak jsi chtěl?" zeptal jsem se ho a on se na mě naoko ublíženě podíval.

"Áále to už je jedno." řekl a já jsem nad tím jen pokroutil hlavou.

Nejdřív mi něco vypráví, ale potom mi to ani nechce říct. Proto jsem se rozhodl, že to z něj dostanu za každou cenu.

Přitáhl jsem si ho k sobě a pevně ho z boku objal a přitiskl k sobě. Uvelebil se na mém rameni a opřel si svojí hlavičku o moje rameno.

Pousmál jsem se a začal ho lechtat. Okamžitě se začal smát a kroutit se smíchy.

"No ták... Řekni mi to." povzbudil jsem ho a on mezi výjeky smíchu přikývl.

"Ptal jsem se tě, jestli pro mě máš něco speciálního." vysvětlil a jeho tvářičky zčervenaly.

Usmál jsem se. "No to víš, že mám."

A/N
Nebojte. Nezapomněla jsem! 
Jen jsem se k tomu dneska nedostala, respektive jsem mohla, ale byla jsem zahlcená něčím jiným. Za to se omlouvám, že jste tedy museli tak čekat. 
Snad se vám část líbila. Další bude ve středu *_* c: