"Je mi ctí HeNaMaku třistadevětatřicet..." začal jsem formálně rozhovor když mě že zadního sedadla přerušil ženský hlas. Překvapilo mě to a musel jsem se otočit a sundat si sluneční brýle. Vzadu opravdu seděla žena. "Natalie, když dovolíte." "Pardon" omluvil jsem se a začal k mladému muži sedící vedle slečny: "neříkal jste že budete dva." Omluvil se, ale že mi to vysvětlí až budeme na místě. Auto zastavilo a z luxusního automobilu uprostřed gheta vystoupilo několik postav, které zašli do domu o nic moc hezčích než těch vedle.
Zevnitř to už ale byla jiná liga, v druhém patře zatemněná místnost s monitory a počítači a ve třetím patře stůl s křesly a gauč s televizí, tam si všichni chodili odpočinout a nebo podiskutovat co a jak udělají. Na jednom takovém shromáždění přesně čtyři dny před tím než k tomu mělo dojít jsme všichni sešli a výjimečně jsme přizvali i ožralu Sama, dlouho se u nás však nezdržel, vykopli jsme hned po tom co jsme mu řekli jeho úkol. Vypadal, že mu to úplně stačilo a taky, že rád vypadne. Ostatní se, ale ptali, zajímali se a navzájem jsme si předávali informace.
Ze sledovaček jsme zjistili, že se v bance v denní době pohybuje asi 40 strážných a v noci je to až ó pět více, to nám řekla jedna z uklízeček, zato muzeum vzadu přes den nikdo nehlídá a v noci je na celé muzeum jeden strážný. V budově je celkem 68 kamer a v trezoru určitě také, musíme tedy vymyslet jak je vyřadit z provozu. Do trezoru vede jedna cesta, jediné schody na cestu tam i zpět. Jsou tam mříže u kterých je kamera a dál jsou tam obrovské pancéřové dveře u kterých jsou dva strážní. Podle plánů stažených z temné části internetu je ještě v samotném sejfu mříž kolem dokola. Za ním už jen tuny zlata a stovky tisíc papírků s královskou hlavou.
Jenomže je tu menší háček, je to prakticky nemožné. Banka má svůj vlastní odvětrávací, kamerový i pohybový systém, v sejfu je hromada laserů které při přerušení bez varovného signálu spustí alarm na nejbližší stanici konstáblu. Banka a muzeum mají i vlastní záložní energetický systém v případě zemětřesení nebo poklesu dodávky energie. Když porada skončila šel si každý svou cestou Marretovi šli o patro níž a začali vypracovávat 3D model banky. Steve s Harrisonem šli do pubu a Yuray se vytratil ani nevím kam, už se smrákalo a já vyrazil směrem k bance zastavil jsem ze zadu v Lothburyho ulici a čekal jestli se něco bude dít. Dlouhou dobu jsem tam jen seděl v autě a skoro spal, chtělo se mi spát, malinko jsem si přihnul z dědečkovy staré whisky, z té co jsem jí otevřel se Stevem. Probudili mě až světla. Viděl jsem popelářské auto jak přijíždí. Pak zastavilo a z banky vyšel nějaký chlapík otevřel dveře a začal házet pytle s odpadky zezadu do auta. V tu chvíli mě snad osvítil duch svatý a já dostal vynikající nápad.
ČTEŠ
Když se kácí les...
AdventureDan Cox jakožto vysloužilý zloděj se chystá ještě se zabezpečit do důchodu. S partou svých věrných kamarádů se rozhodne udělat největší banku v Londýně. Podaří se mu to i napříč komplikacím?